Ve své době to byl jeden z největších požárů, jaký Praha zažila: 14. srpna 1974 vzplál Veletržní palác, který tehdy sloužil jako sídlo podniků zahraničního obchodu, a trvalo téměř týden, než se podařilo dostat plameny pod kontrolu. Z kdysi výstavní funkcionalistické budovy zbyl jen ohořelý betonový skelet překrytý igelitovými plachtami. Tento stav pak trval dalších třicet let do doby, než se budova stala po revoluci sídlem Národní galerie. Zatímco zvenčí stavba připomínala memento dokonalé zkázy, uvnitř rašil skrytý život. Nejprve se ruinu podařilo získat tehdejšímu řediteli Jiřímu Kotalíkovi pro Národní galerii, pak se do spáleniště nastěhoval architekt Miroslav Masák se svým týmem, jenž měl v provizorním ateliéru sbitém z překližky připravit rekonstrukci paláce.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 90 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.