Ve své době to byl jeden z největších požárů, jaký Praha zažila: 14. srpna 1974 vzplál Veletržní palác, který tehdy sloužil jako sídlo podniků zahraničního obchodu, a trvalo téměř týden, než se podařilo dostat plameny pod kontrolu. Z kdysi výstavní funkcionalistické budovy zbyl jen ohořelý betonový skelet překrytý igelitovými plachtami. Tento stav pak trval dalších třicet let do doby, než se budova stala po revoluci sídlem Národní galerie. Zatímco zvenčí stavba připomínala memento dokonalé zkázy, uvnitř rašil skrytý život. Nejprve se ruinu podařilo získat tehdejšímu řediteli Jiřímu Kotalíkovi pro Národní galerii, pak se do spáleniště nastěhoval architekt Miroslav Masák se svým týmem, jenž měl v provizorním ateliéru sbitém z překližky připravit rekonstrukci paláce.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

  • Nejnovější výstava v Národní galerii představuje práce sochaře Jiřího Sozanského.
  • Již roku 1974 ji podnítil požár Veletržního paláce, díla zakázaného umělce ale tehdy mnohdy zůstala jen na papíře.
  • Teprve dnes patro paláce zaplňují Sozanského malby, kresby, plastiky, fotografie či filmy.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.