Kompletní Dylanovy nahrávky ze sklepení zabírají šest disků

Dva roky poté, co písničkář Bob Dylan v červenci 1965 památně poprvé vzal do ruky elektrickou kytaru, se zavřel ve sklepení a nahrál některé ze svých nejslavnějších písní. Na dvojalbum později vydané pod názvem The Basement Tapes se jich ale vešlo jen několik a zbytek zůstal v archivech. Teprve nyní to, co vydavatelství Columbia Records označuje za „svatý grál dylanologů“, v pondělí konečně oficiálně vyšlo také v Evropě. Pod názvem The Basement Tapes Complete je nyní k dispozici šestidiskový komplet všech tehdejších záznamů, zároveň vychází i levnější výběr nahrávek na dvou discích nazvaný The Basement Tapes Raw, jak informovala agentura AFP.

Dylan již od začátku šedesátých let patřil k nejvýraznějším písničkářům nové éry amerického protestsongu. Roku 1965 ale po "elektrifikaci" definitivně začal provozovat rockovou hudbu a v červenci 1966 se po vážné nehodě na motorce stáhl z veřejného života. Rok poté s členy kapely The Band – a s nástroji zapůjčenými od tria Peter, Paul and Mary – začal natáčet písně v letním domě řečeném Big Pink. Ten se nacházel ve městě West Saugerties v americkém státě New York.

Nahrávky pod názvem The Basement Tapes vyšly oficiálně až roku 1975 a tehdejší hudební kritik New York Times je označil za „jedno z největších alb v historii americké populární hudby“. Na dvojalbu byly kromě písní zpívaných Dylanem také skladby, jež nahrál pouze The Band v čele se svým zpěvákem a kytaristou Robbiem Robertsonem.

Teprve na nynějším kompletu však Columbia Records shromáždila všech 138 písní v chronologickém pořadí tak, jak ve sklepení tehdy vznikaly. Poprvé jsou tak oficiálně dostupné skladby, které si fanoušci na kazetách a později na CD načerno vyměňovali desítky let. Vůbec poprvé se ostatně o existenci těchto nahrávek začalo hovořit v roce 1969, kdy se v obchodech s vinyly objevilo ilegální LP přezdívané The Great White Wonder.

Ani na něm ale nebyly zdaleka všechny z písní, jež vycházejí nyní, spousta z nich se v archivech našla až nedávno. Na restaurování nahrávek se podílel klávesista Bandu Garth Hudson spolu s kanadským hudebním archivářem Janem Haustem.

Mezi 138 písněmi na The Basement Tapes Complete jsou Dylanovy vlastní skladby i jím zpívané coververze písní od Petea Seegera či Johnnyho Cashe. Ze skladeb je podle AFP patrné, že v době jejich vzniku uplynuly teprve dva roky od chvíle, kdy Dylan poprvé hrál na elektrickou kytaru. V nahrávkách je tak prý cítit, nakolik ho experimentování s novým nástrojem stále baví.

Součástí boxsetu je ale i jiná dobová verze Dylanovy slavné písně I Shall Be Released, která díky varhanám zní ještě více jako gospel.

Letos třiasedmdesátiletý Dylan své oficiální bootlegy vydává již roky, The Basement Tapes Complete jsou celkem jedenáctou nahrávkou v této řadě. Kromě toho ale hudebník stále produkuje i nový materiál. V boxsetu ostatně zanechal vzkaz, že své šestatřicáté studiové album Shadows In The Night vydá příští rok.