Rumunsko bylo v zahraničních médiích posledních deset let zemí, kde vládl z prezidentského paláce bodrý a prostořeký bývalý námořní kapitán Traian Basescu. Ustál dva pokusy o odvolání i ekonomickou krizi, ale nebyl schopen sjednotit středopravicové síly.

Naopak, dokázal se rozhádat s kdekdým, takže významnou měrou přispěl k tomu, že teprve dvaačtyřicetiletý premiér Victor Ponta, sjednocující levici pod sociálně demokraticou hlavičkou, má za dva týdny ve druhém kole velkou šanci se stát prezidentem.

Proti Pontovi, který bývá kvůli svým postojům a politickým praktikám právem srovnávám se jmenovcem Orbánem ze sousedního Maďarska, se v nedělních volbách podle očekávání do druhého kola dostal Klaus Iohannis. Etnický Němec má pověst jednoho z mála nezkorumpovaných rumunských politiků, který dal jako starosta dohromady sedmihradské město Sibiu. V rumunských podmínkách působí tak trochu jako z jiné planety. "Je to poprvé, co Rumuni dostali možnost si vybrat kandidáta opravdu západního typu," řekla Alina Mungiu-Pippidi, šéfka nezávislého think tanku Rumunská akademická společnost.

Oficiálně Iohannis reprezentuje středopravicové síly, ale právě díky Baseskově nešťastné politice rozhádat kohokoli s kýmkoli se příliš nemá o co opřít - tedy především pokud jde o média, která v Rumunsku ovládají různě spříznění oligarchové. Iohannis tak čelil v opravdu špinavé kampani různým obviněním (že neměl děti například proto, že je příliš sobecký) a narážkám na svoji národnost nebo protestanskou víru. Svému štábu Iohannis zakázal na takové útoky reagovat.

Rumunsko si během uplynulé krize muselo půjčit od Mezinárodního měnového fondu a tvrdě škrtalo ve státních výdajích a platech státních zaměstanců, takže pro Pontu bylo jednoduché v kampani slibovat zvýšení platů a důchodů. Jím vedení sociální demokraté také prosadili dočasnou výjimku ze zákona, který zakazuje starostům měnit politickou stranu. Do umožnilo získat zhruba 400 přeběhlíků. Ti tak ze státního rozpočtu dostali pro své obce miliony a měli silný argument na přesvědčování voličů.

Jestli se ale obraz notoricky zkorumpované chudé země začal za Baseska v něčem měnit, tak to bylo díky práci Národního protikorupčního ředitelství. To se nebálo obviňovat i vysoce postavené politiky včetně expremiéra Adriana Nastaseho (politického učitele Victora Ponty) nebo exministra zemědělství Ilieho Sarbua (Pontova tchána).

V případě, že by se Ponta stal opravdu prezidentem, tak panují vážné obavy, že by se protikorupční tažení a postupná očista soudů mohly začít vážně zadrhávat, nebo i úplně zastavit. Jenže volební vítězství Klause Iohannise by se i přes očekávanou mobilizaci středopravých voličů rovnalo za této situace zázraku.

Související