Nevhodné chování na pracovišti mající prvky šikany vytváří stresující pracovní prostředí a může snadno vyústit ve zdravotní nebo i psychické problémy postiženého zaměstnance. Ty ovlivní postiženého nejen v profesním životě, ale mohou mít fatální následky i v tom soukromém životě a přetrvávat dlouho do budoucna. Pro nevhodné jednání na pracovišti ze stany spolupracovníků, ale i nadřízeného se vžily anglické pojmy mobbing a bossing.

Mobbing a Bossing

Mobbingem rozumíme šikanu ze strany ostatních zaměstnanců, která se nejčastěji projevuje ponižováním, verbálním napadáním, šířením pomluv, vyloučením z kolektivu, zastrašováním, zesměšňováním vytvářením překážek a znepříjemňováním plnění pracovních úkolů.

Bossingem rozumíme nerovné zacházení a psychické pronásledování ze strany nadřízeného, který při svém jednání zneužívá svého vyššího postavení k tomu, aby vytvářel zaměstnancům nepříjemnou a ponižující pracovní atmosféru. Takovým chováním je nerovné zacházení s některými zaměstnanci, zadávání nesplnitelných nebo ponižujících pracovních úkolů, kritické hodnocení ale například i sexuální obtěžování zaměstnance.

Obrana proti diskriminačnímu jednání není jednoduchá, ale existují jednak zákonné prostředky, tak i vnitřní předpisy regulující pravidla firemní kultury, které zavádí uvědomělí zaměstnavatelé jako preventivní opatření tohoto nežádoucího chování. Jimi definují základní zásady, hodnoty a pravidla etiky a chování na pracovišti. 

Diskriminačnímu zacházení se ale mnohdy dopouští i samotní zaměstnavatelé, kteří se svým jednáním snaží zaměstnance ponížit. Často se objevují i případy, kdy chce zaměstnavatel tímto jednáním donutit zaměstnance k dobrovolnému rozvázání pracovního poměru dohodou nebo k podání výpovědi či používá bossing po podání výpovědi ze strany zaměstnance s cílem znepříjemnit zbývající dobu trvání pracovního poměru, či nátlakově zkrátit a přinutit zaměstnance podepsat dohodu o rozvázání pracovního poměru a odejít takzvaně "na hodinu".

"Je-li zaměstnanec vystaven takovému jednání, může tato zkušenost dlouhodobě negativně ovlivnit jeho psychický stav. Časté jsou poruchy koncentrace, strach ze selhání a ztráta sebejistoty. Dalším projevem nepřátelského prostředí a problémů na pracovišti mohou být trvalé bolesti hlavy, poruchy spánku, chronická únava, deprese, potíže s trávením nebo žaludeční problémy. Obvyklým vyústěním těchto problémů je dobrovolné ukončení pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a pravidelná sezení v ordinaci psychoterapeuta nebo psychiatra," říká Alice Kubíčková z advokátní kanceláře LP Legal.

Na postavení nezáleží

Obětí bossingu se mohou stát i vysoce postavení manažeři. Advokáti se s těmito případy setkávají stále častěji. "Před nedávnem jsme se zabývali případem, kdy vedoucí české dceřiné společnosti velkého nadnárodního koncernu byl šikanován ze strany jednatele české společnosti, což vedlo až k rozvázání pracovního poměru zaměstnancem, který odmítl takové jednání snášet," upozorňuje Kubíčková.

K cílené šikaně v tomto případě docházelo nejen před podáním výpovědi, ale poté ještě silněji. Jednatelovo jednání spočívalo ve vytváření nepříznivých podmínek pro obchodování se zákazníky, které vedlo k nižšímu zájmu zákazníků. Zaměstnanec tak nemohl kvalitně vykonávat práci, což vedlo k následnému nepříznivému až kritickému hodnocení vykonané práce, které se projevilo ve snížení finanční odměny a nevyplacení přiznaných prémií.

U zaměstnance se projevily i psychické problémy, nespavost, hubnutí, skleslost až apatie v osobním životě vyvolané ponižováním a snižováním zaměstnancových kvalit ze strany jednatele. Zmíněné chování se ale nedotklo pouze jednoho zaměstnance, ale projevilo se i vůči členům jeho týmu. Když chtěl vedoucí s jednatelem toto jeho jednání konzultovat, setkal se pouze s ignorací a bagatelizací daného problému. Proto se poškozený manažer rozhodl bránit pomocí dostupných prostředků, které mu pomohou sjednat nápravu a odčinit psychické problémy, který si za dobu působení v této společnosti vytvořil.

Obrana proti šikaně

Obrana proti šikaně ze strany nadřízeného nebo spolupracovníka není nijak jednoduchá. Rozpoznat hranici mezi "nevinným" laškováním a útlakem je obtížné. Navíc, má-li zaměstnanec v úmyslu účinně se bránit, je nezbytné, aby měl k dispozici důkazy sloužící ke snadnějšímu prokazování tvrzených skutečností.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Mezi takové důkazy mohou patřit výpovědi svědků, kolegů nebo alespoň soupis situací či urážek, které by mohly být proti zaměstnanci či zaměstnavateli použity v případě, že žádný z kolegů není ochoten svědeckou výpověď poskytnout, dále pak mailová komunikace, či interní nařízení adresována zaměstnanci za účelem plnění nesmyslných nebo dehonestujících činností a úkolů.

Proti samotné šikaně na pracovišti je možné se bránit pomocí antidiskriminačního zákona. Antidiskriminační zákon ovšem zajišťuje možnost obrany proti šikaně u soudu jen v případě, že je zaměstnanec diskriminován z důvodu rasy a etnického původu, národnosti, pohlaví, věku, sexuální orientace, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Světovým názorem se rozumí soubor individuálních přesvědčení a názorů každého jednotlivého člověka o základních filozofických, sociálních, politických, etických a náboženských otázkách. Každý má právo své přesvědčení projevovat navenek a na rozdíl od ostatních diskriminačních důvodů je možné jej změnit.

"V případě diskriminačních sporů je nutné tvrdit a prokázat, že diskriminovaná osoba se stala obětí nerovného a diskriminačního zacházení a pokud toto prokáže, přechází důkazní břemeno na osobu, která diskriminovala. Ta poté musí dokázat, že k žádné diskriminaci nedošlo a že jeho chování sledovalo legitimní cíl a že prostředky k dosažení toho cíle byly nezbytné a přiměřené," upřesňuje Kubíčková.

S pomocí zákoníku práce se může zaměstnanec bránit proti mobbingu podáním stížnosti k nadřízenému nebo k zaměstnavateli s tím, aby sjednal nápravu. Pokud je zaměstnanec obětí bossingu ze strany zaměstnavatele (resp. vedoucího zaměstnance), může o tomto chování podnětem informovat příslušný inspektorát práce.

Inspektorát je povinen se podnětem zabývat a popřípadě provést kontrolu na pracovišti. Pokud dojde k závěru, že chování zaměstnavatele vykazuje nežádoucí znaky, uloží zaměstnavateli pokutu. "Brání-li se takto zaměstnanec proti zaměstnavateli, zákon mu poskytuje ochranu s tím, že nesmí být za své počínání nijak znevýhodňován či snad postihován," doplňuje Kubíčková.

Touto cestou by měl poškozený zaměstnanec dle platných právních předpisů dosáhnout toho, aby bylo upuštěno od nerovného zacházení, ale nelze tím žádat žádné přiměřené zadostiučinění nebo náhradu nemajetkové či majetkové újmy.

Další možností obrany proti šikaně na pracovišti je podání žaloby na ochranu osobnosti dle občanského zákoníku. "V případě šikany na pracovišti se jedná o neoprávněný zásah do osobní a mravní nedotknutelnosti člověka, snižující jeho důstojnost, vážnost a čest a tento zaměstnanec má právo domáhat se, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno a aby byl odstraněn jeho následek. Jen pomocí žaloby je možné kromě upuštění od šikany a odstranění následků požadovat i přiměřené zadostiučinění majetkové i nemajetkové újmy," dodává Kubíčková.

Postihy původců šikany

Přestože mobbing i bossing jsou závažnými proviněními proti zákonu i proti zásadám pracovněprávního vztahu, nejsou často nijak postihována, jelikož sami zaměstnanci takové jednání bagatelizují, neřeší jej a raději vytrpí veškeré ponižující jednání z důvodu obav ze ztráty zaměstnání nebo jiných negativních dopadů postihů (například snižování variabilní složky mzdy, odměn, prémií atd.).

"Zásadně doporučujeme se v případě výskytu šikany na pracoviště nebát se bránit svá práva, nicméně je nutné se obrnit velkou dávkou trpělivosti. Zaměstnavatelé většinou nejsou schopni svoji chybu připustit, a pokud si jsou svého jednání vědomi, nebudou se k němu snadno přiznávat. Proto bude na zaměstnanci, aby prokázal, jakým jednáním byl šikanován a čím bylo zasaženo do jeho práv," apeluje Kubíčková.

Pokračování textu je k dispozici pouze pro platící čtenáře

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.