Pamatujete si, jak to bylo s Janou Nagyovou? Premiér Petr Nečas odmítal zveřejnit její příjmy s argumentem, že do toho nikomu nic není. Bylo. Úřad vlády vyplácel tehdejší milence předsedy vlády kdoví za co statisíce korun. Po téhle připomínce těžko hledat mouchy na včerejším verdiktu Nejvyššího správního soudu, podle kterého jsou platy ve veřejné sféře z principu veřejné.

Přesto si neodpustíme pochybnosti. Soud řekl, že z povinnosti zveřejňovat platy jsou vyjmuty jen obslužné profese typu uklízečka nebo kuchařka ve školní jídelně. Opravdu je ale nutné, aby byly veřejné platy všech ostatních, takřka půl milionu státních zaměstnanců? Obecně sice platí, čím méně výjimek, tím lépe, ale k čemu vlastně je, že kdokoli bude moci znát příjem učitele na základní škole? Může to nadělat zlou krev.

Kolegové se budou hádat o pár tisíc osobního ohodnocení, sousedé si budou závidět. Soudce Baxa na to odpovídá, že "závist jako lidská vlastnost vyvěrající z malosti duše není něco, čemu by se dalo právními prostředky čelit". Má pravdu, že závisti čelit nelze, ale je otázka, zda ji máme právními prostředky povzbuzovat. A jsou tu další námitky: Proč mají například pro ředitele státní školy platit jiná pravidla než pro pedagoga ve škole soukromé (která ovšem také z větší části žije ze státních dotací)? Proč se zveřejňování příjmů nemá vztahovat i na zaměstnance státních podniků a akciovek se státním podílem? A co různí poradci mimo zaměstnanecký poměr?

Všechny znepokojivé otázky by zmizely, pokud bychom zavedli prostředí absolutní otevřenosti, kdy kdokoli může komukoli nahlédnout do daňového přiznání jako v Norsku či Švédsku. V Česku je to ale zatím nemyslitelné a těžko kdy bude. Proto by měly po verdiktu NSS následovat další dva kroky: Zaměřit se na zpřesňování definice veřejného zájmu - čí plat máme znát a proč. Už je jasné, že příjmy Nagyové-Nečasové znát potřebujeme a že plat uklízečky nám může být fuk. Je ale nutné doladit hraniční případy, což bude úkol pro obecné soudy. V další rovině je pak nutné co nejrychleji přijmout zákon o zveřejňování smluv, který osvítí příjmy "externistů".

Při všech pochybách ale nakonec musíme Nejvyššímu správnímu soudu dát v principu za pravdu. Transparentnost stojí výš než tradiční české "nejde to". Minimálně proto, že dává šanci na civilizační proměnu směrem k otevřené společnosti skandinávského typu. To druhé predikuje jen setrvalý pobyt v zatuchlině.

Článek pro předplatitele
Ještě na vás čeká 0 % článku. Pokračovat ve čtení můžete jako náš předplatitel.

Vedle přístupu k veškerému on-line obsahu HN můžete mít:

  • Mobilní aplikaci HN
  • Web bez reklam
  • Odemykání obsahu pro přátele
  • On-line archiv od roku 1995
  • a mnoho dalšího...

Máte již předplatné? Přihlaste se.

Přihlásit se

Zajímá vás jen tento článek? Dočtěte si ho za 19 Kč.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.
Newsletter

Týden v komentářích HN

Máte zájem o informace v širších souvislostech?

Zadejte Vaši e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr komentářů, které se během týdne objevily na stránkách Hospodářských novin. Těšit se můžete na komentáře Petra Honzejka, předního ekonoma Tomáše Sedláčka, kardiologa Josefa Veselky a dalších. Výběr pro vás připravuje šéfeditor iHNed.cz Jan Kubita.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru