Neklidné léto na poli mezinárodního obchodu znovu poukázalo na nezbytnost diverzifikace exportu a potřebu hledat nové odbytové příležitosti. Ty se pro firmy z oboru potravinářství a konkrétně mlékárenského průmyslu nabízejí například v Číně. Dovozní potenciál právě v říši středu potvrzují i společnosti Madeta nebo Mlékárna Hlinsko.

Světový primát Číny ve velikosti potravinového trhu a současná neschopnost nasytit tamní spotřebitele z vlastních zdrojů kvůli nedostatku orné půdy a vody vede k neustálému růstu podílu importu zemědělské produkce a potravin. Ten v roce 2012 vyústil až ve vytvoření čistého deficitu v obchodu s těmito komoditami ve výši 31 miliard dolarů.

Dovozu ze západních zemí pak nahrává vzestup čínské střední třídy a s ním spojené změny ve spotřebním chování, které se stále více "westernizuje". Posun v chování, ale i v chutích čínského spotřebitele lze spatřit rovněž v případě konzumace mléka a mléčných produktů. Jen mezi lety 2000 a 2013 se podle statistik OECD a FAO spotřeba mléčných produktů zvýšila o 170 procent. Stejné organizace navíc predikují v rozmezí let 2013 a 2022 další nárůst spotřeby, jenž bude navíc v kontrastu s pokračujícím poklesem vlastní čínské produkce. Ta byla schopna v roce 2013 pokrýt 72 procent uvedené spotřeby. Čína je již dnes druhým největším dovozcem mléka na světě, přesto by podíl importu dle odhadů OECD a FAO mohl ve sledovaném období stoupnout o dalších 20 procent.

ČÍŇANÉ VLASTNÍ PRODUKCI PŘÍLIŠ NEVĚŘÍ

Neschopnost uspokojit čínskou poptávku po mléce z vlastních zdrojů vyplývá do značné míry z vysokých výrobních nákladů. Ty jsou důsledkem vysokých cen krmiva a pronájmu pozemků, ale také rostoucích mezd i silnější měny. Na výrobních nákladech se nepříznivě podepisuje i roztříštěnost malých farem, které nedokážou realizovat výnosy z rozsahu, ale zároveň jsou zdrojem drtivé většiny nezpracovaného mléka. Nadto se čínští výrobci potýkají se značnou nedůvěrou spotřebitelů ve vlastní produkci. Důvodem jsou četné skandály spojené s kvalitou mléka.

Tragickým příkladem se stala takzvaná melaminová aféra, při níž si jedovatá látka v kojenecké výživě čínské značky vyžádala šest mrtvých a 300 tisíc přiotrávených dětí. Proto právě mléko pro nejmenší představuje vysoce žádaný dovozní artikl. Jeho import se zvyšuje nejen v oficiálních statistikách, ale i v podobě takzvaného hand-carry dovozu. Číňané si totiž často ze svých zahraničních cest přiváží jako "suvenýr" právě plechovky s kojeneckou výživou. Situace dospěla tak daleko, že mnohé evropské supermarkety musely kvůli "nájezdům" čínských zákazníků zavést množstevní omezení pro nákup tohoto zboží.

MLÉČNÉ VÝROBKY VYVÁŽEJÍ DO ČÍNY I ČEŠI

I přes nemalé legislativní a technické překážky, které se v Číně staví do cesty zahraničním dodavatelům mléčných produktů (a potravin obecně), si cestu k tamnímu spotřebiteli našlo i mléko českého původu. V roce 2013 dosáhl český vývoz tohoto zboží do Číny více než 142 milionů korun a v předchozím roce dokonce 206 milionů korun. Již tradičně se na něm významnou měrou podílely dodávky syrovátky a výrobků z ní. Dynamický nárůst pak lze vysledovat v případě slazeného a zahuštěného mléka a smetany.

České firmy mohou představit svou produkci na čínském potravinovém trhu nebo posílit svou tamní pozici prostřednictvím účasti na mezinárodních potravinářských veletrzích. Agentura CzechTrade připravuje pro rok 2015 společnou účast českých podniků s tímto oborovým zaměřením na veletrzích China Food and Drinks Fair v Čcheng-tu (Chengdu) a Hotelex v Šanghaji.


Věra Všetičková
exportní konzultant, CzechTrade
S přispěním Václava Hofmana



Velký zájem mají Číňané o zahraniční kojeneckou výživu. foto: Reuters