Obvodní soud pro Prahu 2 nepravomocně přiznal bývalému tenistovi Janu Kodešovi 236 tisíc korun kvůli nepřiměřeně dlouhému soudnímu vypořádání majetku po rozvodu. Kodeš přitom chtěl 8,4 milionu korun.

Poukazuje na to, že původní řízení se vleklo téměř 20 let a že jeho nemovitý majetek za tu dobu prudce změnil hodnotu, což se nakonec projevilo i ve výši podílu, který musel vyplatit exmanželce.

Vítěz Wimbledonu se žalobou domáhá peněz od státu už od roku 2008. Původně vysoudil 182 tisíc korun, rozsudek však nakonec zvrátil Ústavní soud.

Kodeš v žalobě na stát poukazuje na to, že se s manželkou o vypořádání majetku soudil již od roku 1988, přičemž pravomocný rozsudek padl až o 20 let později. Jen hodnota pražské vily, z níž měl ženu Lenku vyplatit, tak mezitím vzrostla na 2,5násobek. Cena dalšího majetku pak vystoupala i čtyřnásobně.

Během přesně 19 let a sedmi měsíců padlo hned několik rozsudků. Z nich je možné vyčíst, že nešlo o jednoduchý spor: znalci museli určovat hodnotu poměrně rozsáhlého majetku, soudy vyslýchaly svědky a musely si také vyžádat dokumenty ze zahraničí.

Zároveň ale obvodní soud nedokázal skoro pět let poslat spis Nejvyššímu soudu, který měl ve věci rozhodnout. I ústavní soudci v roce 2004 důrazně nakázali, ať tyto průtahy okamžitě skončí.

Když bylo vypořádání majetku konečně v roce 2008 vyřešené, začal Kodešovi zápas s ještě silnějším soupeřem. Právě o odškodnění 8,4 milionu, které chtěl od státu. Dílem za to, že na vyrovnání s manželkou prodělal, dílem kvůli dvacetiletému placení různých soudních poplatků a znalců. A pak také za takzvanou nemajetkovou újmu. Tedy za stres a osobní problémy, které mu nekonečný spor přinesl.

Jenže se od ministerstva spravedlnosti i od soudů během dalších čtyř let dozvěděl, že se mu vlastně nic tak moc nestalo. Přestože soudy přiznaly, že se kauza táhla "nepřiměřeně dlouho a byla zcela nestandardní" a že Kodeš ani manželka na tom nemají žádnou vinu, spočítaly tenistovu náhradu na 360 tisíc.

Námitku, že kvůli průtahům zaplatil manželce víc, než kdyby spor býval skončil dřív, soudy neuznaly. Protože takovou škodu zákon ani judikatura nezná.

Ústavní soud vinu státu přiznává

Až letos na jaře se na Kodešovu stranu postavil Ústavní soud. Soudkyně Kateřina Šimáčková do rozhodnutí napsala, že předchozí soudy nehledaly důsledně spravedlnost. A že je chyba dívat se na tento složitý příběh jen úzce přes paragrafy - protože Kodešovi škoda prokazatelně vznikla. Už třeba jenom při zmíněném vyplacení manželky z vily, kterou navíc musel během sporu na své náklady udržovat.

"Ceny nemovitostí se měnily zcela mimořádným způsobem," připomněla ústavní soudkyně Šimáčková, jak trhem po roce 1989 zahýbal kapitalismus.

A nešlo jen o dům s pozemky: s tím, jak rostla hodnota sporného majetku a pře se stále prodlužovala, musel Kodeš platit víc i na nákladech řízení. Přitom nemohl jinak, vypořádání bezpodílového vlastnictví se prostě po rozvodu udělat musí.

"V zásadě neměl jinou možnost než v řízení setrvat až do konce," upozornila Šimáčková.

Kodešovo odškodnění se tak přesunulo tam, kde začalo - tedy na Obvodní soud druhého pražského okrsku.