Voliči především potvrdili vzestup hnutí ANO 2011 Andreje Babiše. Jeho lidé s masivní podporou sdělovacích prostředků, které miliardář vlastní, dokázali, že hnutí není jen na jedno použití a uspěli především ve velkých městech; především v Praze, která v minulosti vždy byla oporou klasické pravice.

Babišův úspěch lze vykládat mnoha způsoby, v každém případě jde o další krok k oligarchizaci, čímž se Česká republika řadí k zemím z postkomunistického regionu, k nimž se nikdy připodobňovat nechtěla.

Majitel Agrofertu v něčem připomíná italského Silvia Berlusconiho v dobách jeho slávy, přesto není jasné, kam se hnutí ANO 2011 zařadí.

Na jednu stranu se stále více snaží vystupovat jako středopravicová strana s podporou podnikatelů, avšak s ohledem na personálie a řadu programových prvků - například důrazem na výběr daní a zvyšováním sociálních výdajů - stále vypadá i jako liberálnější klon ČSSD.

V každém případě si do budoucna Babiš řekl o premiérské křeslo a případná vláda ANO 2011 v Praze by jeho ambici stát se hegemonem domácí politiky výrazně podpořila.

Nebude to hned, protože volby, hlavně díky výsledkům prvního kola výběru senátorů, ČSSD přece jen ustála. I když musela vyklidit bašty v Brně a Ostravě, což znamená, že Morava přestává být levicová.

Znovu se tak otřáslo postavení Bohuslava Sobotky jako stranického šéfa, protože pozice sociálních demokratů jako nejsilnější politické strany se definitivně rozplynula a čeká ji asi úloha sekundanta. Podle řady politologů začíná kopírovat osud ODS.

Tradiční pravicové strany zůstávají v útlumu a navíc perou se mezi sebou. Volby sice ODS nevygumovaly, v souboji s TOP 09 vcelku uspěla. Stále však bojuje o holé přežití. TOP 09 podruhé nedokázala v obecních volbách oslovit voliče - s výjimkou Prahy, kde se ještě může vrátit do hry.

Oslabují ji vnitřní spory a příznačný je odchod “bankéře” Zdeňka Tůmy z jejích řad. V každém případě magnet v podobě Karla Schwarzenberga ztrácí na síle a je docela možné, že rovněž spolupráce se starosty, přesněji s hnutím STAN, se už vyčerpala.

V nejlepší kondici se tak ukázala KDU-ČSL. Navzdory předpovědím, že jde o stejnou stranu důchodců jako KSČM, potvrdila alespoň svoji tradiční oblibu v malých obcích, kde si udržuje vliv katolická církev.

Na druhou stranu, pokud před závorku vytkneme právě hnutí ANO 2011, jehož šéf Andrej Babiš se rychle mění v běžného politického matadora, se nepotvrdila ani hypotéza, že zavedené strany končí. A že je co nevidět nahradí ad hoc vznikající uskupení s nejasnými programy.

Ta se v nejlepším případě stala jazýčkem na vahách, jako například Piráti v Praze nebo Žít Brno v moravské metropoli. Nástup Pirátů nicméně připomíná někdejší úspěchy Strany zelených a je zřejmé, že co nevidět začnou mluvit za mladé městské voliče do vysoké politiky.

Pokud však někdo v obecních volbách „zvítězil“, tak to byli nevoliči, kterých nakonec bylo více než 55 procent. Volební účast byla nejnižší od roku 1998, což čtvrt století po pádu komunismu lze hodnotit různě.

Buď je vše v pořádku a lidé nemají důvod zajímat se o politiku. Nebo jsou zklamáni, nevěří ve změnu k lepšímu a uzavírají se, podobně jako kdysi za normalizace, do vlastního mikrosvěta.

Těžko říct, která z variant je pravdivá. Nezbude asi než počkat na další volby.

Související