Hnutí ANO splnilo očekávání. Jeho celorepublikový zásah připomíná kobercové bombardování, podobné tomu, které v billboardové kampani předvádí Andrej Babiš od začátku svého nepolitického politického působení.

Platí tedy, kolik peněz investuješ, tolik hlasů sbíráš? Ne tak docela. Výsledek ANO v komunálních volbách potvrzuje, že nechuť k politice je v Česku větší, než se čekalo. Jinými slovy: dlouhodobý obraz zkorumpované a nefunkční země, který Babiš převzal z médií, přibarvil a využil v kampani, zabral tak, že se jen málo lidí domnívá, že by politický prostor dokázaly pročistit strany klasického typu.

Václav Klaus velmi výjimečně trefil do černého: politika v Česku přestala být zajímavá. Většina občanů chce technické spravování veřejné správy a samosprávy, které nejlépe zaručí jednorozměrní lidé typu Babiše. Lidé bez idejí, kteří jsou schopni naplnit se čímkoliv, co bude chtít lid.

Babišovo hnutí začíná připomínat oddenkovou strukturu, která prorůstá celou republikou. Vzhledem k populistickému charakteru této sítě jde o velmi nebezpečnou protofašistickou tendenci. Po skvělém výsledku v parlamentních volbách se to ale dalo čekat.

ANO ještě půjde nahoru, ale pak už bude muset obhajovat to, co skutečně udělalo. Slova a plakáty už stačit nebudou. Mluvit musí činy. Teprve potom – v napětí mezi realitou a volebními sliby – se ukáže, zda je ANO relevantní politickou silou, nebo jen ukazuje, že česká společnost míří od racionalně-politické struktury (Gesellschaft) k emocionálně propojené a řízené struktuře (Gemeinschaft).

"Nepolitické" hnutí ANO tak paradoxně oživuje českou politiku, ovšem pohybuje jí směrem, který se vzhledem k historickému vývoji a směřování do budoucnosti nezdá být příliš žádoucí.