Tento víkend hodně napoví o budoucnosti tuzemských stran a charakteru české politiky. Je reálné, že jejím hegemonem se stane Andrej Babiš se svým hnutím ANO.

V Česku je bezmála 6300 obcí a měst a lidé budou vybírat více než 62 tisíc jejich zastupitelů. Ve hře je také sedmadvacet křesel v Senátu. Tato statistická čísla jsou v podstatě stejná jako v minulosti, v řadě jiných ohledů ovšem půjde o mimořádné hlasování, které bude mít vliv na stabilitu vlády. Ale nejen to - o svou další existenci bojuje druhdy dominantní pravicová strana ODS, na rozcestí stojí také TOP 09, od níž se odklánějí starostové.

A nad tím vším ční právě Babišovo ANO. Ideologicky neukotvený projekt, který nejvíc odsává voliče středovým a pravicovým partajím, ale jehož případné vítězství děsí i sociální demokraty, hlavně pak premiéra Bohuslava Sobotku.

Silné ANO

Ministr financí neskrývá ambice - pro své hnutí chce aspoň deset senátorů a vítězství ve velkých městech. Na kandidátky dostal osm a půl tisíce lidí, což je vzhledem k tomu, že ANO se stále ještě rodí, slušný výkon. A zároveň riziko: špičky hnutí mají jen malou šanci odhalit problematické kandidáty. Babiš si to uvědomuje, proto najal Eriku Duchanovou, expertku se zkušenostmi z bankovního sektoru, aby se svým týmem prověřovala minulost všech lidí, kteří za ANO kandidují.

"Nejde jen o to, co mají ti lidé za sebou, ale i o to, jak se budou chovat další čtyři roky. Jestli budou dobrými komunálními politiky," upozorňuje politolog Tomáš Lebeda, který patří k největším tuzemským odborníkům na volební systémy a komunální volby. Jde o to, že ve chvíli, kdy hnutí získá silnější institucionální zázemí v obcích, může se postupně začít rozvolňovat chuť regionů poslouchat pokyny z centrály. ANO je přitom postavené právě na charismatu a tahu svého zakladatele.

Aktuálně nejpopulárnější politik v zemi je pro naprostou většinu kandidátů ANO zárukou toho, že mají šanci uspět. Tím, co rozhodne, nebude ani program (který strana navíc nemá nijak mimořádně propracovaný), ani silné osobnosti, ale především faktor Babiš.

Pokud se mu podaří v komunálních volbách výrazně zabodovat, případně vyhrát (v rámci parlamentních stran, co do počtu zastupitelů stejně jako v minulosti vyhrají nezávislí), zvýší se ale napětí ve vládě. ANO a ČSSD, koaliční partneři, jsou zároveň úhlavními soky, což dřív nebývalo, když proti sociálním demokratům stála ODS. Není pravděpodobné, že by Babiš začal tlačit na konání předčasných sněmovních voleb, mohlo by ale dojít k prvním ministerským výměnám - oslabenou pozici má Babišův ministr dopravy Antonín Prachař či šéf zdravotnictví Svatopluk Němeček z ČSSD.

"Lidé kladně hodnotí zklidnění situace v zemi a fakt, že se koalice nehádá a není zatěžována skandály," tvrdí premiér Sobotka. Jenže rozpory mezi ANO a ČSSD jsou patrné a v povolebním čase by mohly postupně vyplouvat na povrch.

Pravice s otazníkem

Politolog Lebeda upozorňuje: "Nedávejme komunálním volbám za každou cenu národní přesah. V první řadě jde o to, že si lidé zvolí své nejbližší politické reprezentanty."

I v tom směru je ale znát silná Babišova stopa - po úspěchu jeho projektu s mot­tem, že politici zklamali a je čas, aby po nich odpovědnost převzali takzvaní odborníci, se letos do voleb hlásí rekordní množství hnutí a kandidátů, kteří chtějí promlouvat do věcí veřejných. V Praze například kandiduje jednatřicet stran a hnutí, podobná je situace i v dalších městech. A výsledkem, který naznačují i některé sociologické výzkumy, by mohla být těsná vítězství, roztříštěná zastupitelstva a koalice sestavené ze čtyř či pěti stran, jež ovšem nemusí být z nejpevnějších a nejakceschopnějších.

To, kdo se dostane a kdo nedostane do zastupitelstev, může ovlivnit nejen fungování radnic, ale také další existenci některých stran. A nejen těch lokálních. Hodně má v sázce především ODS - poté, co má ve sněmovně jen šestnáct poslanců a ztratila vládu, zůstala její mocenskou základnou komunální politika, má dvě stovky starostů či primátorů. A teď jí hrozí, že i na této úrovni se stane jen málo významnou silou. Zatímco v roce 2010 za ni kandidovalo 18 288 lidí, letos to je o sedm tisíc méně. "Stoupáme," burcuje straníky šéf Petr Fiala s tím, že ODS už se zbavila nejspornějších členů a postav spojených s aférami.

Tím, jak se občanští demokraté propadli, se novým lídrem pravice stala TOP 09, která měla právě s ODS do pádu Nečasovy vlády zásadní vliv na chod celé země. Jenže i ta prochází složitým obdobím a výsledek komunálních voleb naznačí další vývoj. Od Miroslava Kalouska a spol. se totiž postupně odpojují Starostové a nezávislí, kteří v řadě měst radši kandidují sami nebo se zelenými či lidovci jako třeba v Praze.

Těmito volbami se zároveň uzavře dvouleté období volební hojnosti, během něhož šli Češi čtyřikrát k urnám a zásadně změnili politickou mapu. Nejprve instalací Miloše Zemana na Pražský hrad, následně loňským úspěchem hnutí ANO 2011. Teď voliči svou "reformu" podle všeho dokončí.