Eseje Milana Kundery v nyní vydaném sešitu nazvaném Zahradou těch, které mám rád odpovídají jeho představám o psaní: připomínají hudební kompozice.

Mají výraznou melodii, opakující se motivy, epizodické vsuvky, rytmické změny, jsou úsečně traktovány, ale přitom jednotlivé části plynou v návaznostech, mají vyvrcholení a doznívají. A především takřka výhradně nesou hlavní motiv: umění románu.

Je požitek se do těchto textů "zaposlouchat". Člověk přitom nemusí mít přečteny všechny romány, o kterých Kundera píše, a důkladně znát jejich autory – onu zahradu těch, které má Kundera rád. Vždyť i on zmiňuje například Alexandra Solženicyna, kterého nečetl. "Byl tento velký člověk též velký romanopisec? Jak bych to mohl vědět? Nikdy jsem neotevřel žádnou jeho knihu. Jeho odvážné postoje... mi vnukly pocit, že vím dopředu, co chce říct," píše Kundera odkaz na vlastní přesvědčení, že autor má zůstat skryt za svými postavami, být zahalený, mnohoznačný, ironický.

Vstoupí-li podle Kundery romanopisec do obecné paměti jako "velká osobnost", stane se tak v důsledku hry historických náhod, ale pro jeho knihy je to kalamita.

Zatím jste si přečetli 30 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.