Demonstranti v Hongkongu, kteří se snaží vymoci na místní vládě svobodné volby, znají československý příklad, říká Veronika Rozmahelová z nadace Prague Freedom Foundation, která je nyní na místě. Podle ní jde zatím o velmi poklidný protest. Vláda nechává demonstranty na pokoji, pokud zasáhne, bude to patrně na konci týdne.

 

Hnutí za svobodné volby v Hongkongu

Demonstrace, vedení především studenty, se snaží donutit výkonnou radu Hongkongu, tedy místní vládu, aby povolila skutečně svobodné volby a její šéf Leung Čchun-jing odstoupil.

 

Masové protesty začaly před několika dny a účastní se jich desítky tisíc lidí. Pokus rozehnat je o víkendu silou se nepovedl, policie se nakonec stáhla a do ulic se vyhrnulo osmdesát tisíc lidí.

Sedmimilioný Hongkong je od 1997, kdy se tam vzdala Británie své koloniální nadvláda, spravována odděleně od zbytku Číny. Peking podle hesla „jedna země, dva systémy“ slíbil, že zde zachová po padesát let původní britský systém zákonů – včetně svobody slova a projevu – a navíc bude rozšiřovat demokracii.

Od roku 2017 má tak být šéf hongkongské administrativy, vlastně vlády města, volen přímo systémem „jeden člověk jeden hlas“. Peking, která má ale při změně hongkongského „základního zákona“, tedy vlastně ústavy, rozhodující slovo, si ale přímé volební právo vysvětluje po svém.

Na konci srpna oznámil, že budou sice přímé volby, ale nesmí být více než tři kandidáti a že je bude schvalovat zvláštní výbor, který je pod vlivem čínských komunistů. Kandidáti musí být dostatečně „vlastenečtí“.

Část obyvatel Hongkongu se cítila podvedena, už když se objevily první zprávy o záměrech Pekingu začaly protesty, proběhlo neformální referendum o demokracii, a v posledních dnech demonstrace zesílily.

Můžete popsat dnešní protesty? Zmenšuje se počet protestujících, jak se objevilo v některých zprávách?

Jsme tu již tři dny, a pokud mohu posoudit, počet demonstrujících se zvětšuje. Je to dáno mimo jiné tím, že včera i dnes je zde svátek. Lidé, kteří by normálně nešli na demonstrace, na ně tak mohli vyrazit. Přes noc je tu stále malá skupina studentů, počet protestujících se zvyšuje odpoledne a večer. Nyní je tu, na jednom místě v centru, asi tak deset tisíc lidí.

Dá se to popsat jako klidný protest, nenásilné hnutí, je tu hodně pouličního umění, jsou tu citáty od různých filozofů a my jsme zde rozdávali materiály s citáty Václava Havla o odporu jako čistě morálním aktu. Máme to napsané v češtině a mandarínské čínštině. To zaujme, v angličtině to nikdo nebude číst.

Znají lidé v Hongkongu Českou republiku?

Ano, znají a vědí, co se u nás stalo v listopadu 1989. Lidé nám dokonce děkovali, že je podporujeme, a ptali se, co si myslíme o jejich hnutí.

Cítíte mezi demonstranty nějaký strach před možným zásahem policie či armády? Může k něčemu takovému dojít?

Zvyšuje se počet policistů, kteří jsou v ulicích. Za poslední tři dny zhruba třikrát až čtyřikrát. Zatím stojí opodál. Protestující studenti, se kterými jsme mluvili, se ale nebojí. Chtějí, aby s nimi konečně začala mluvit hongkongská vláda. Dnes má dojít k setkání studentů a čínských disidentů s představiteli vlády.

Panuje tu domnění, že vláda nic neudělá do neděle večer. Zatím totiž protesty nenarušovaly život a obchod ve městě. Právě kvůli svátkům, pak bude pátek, kdy tady má hodně lidí volno, a pak volný víkend, takže i tam bude narušení byznysu ve městě minimální. Když ale začne nový týden, bude to jiné.

Včera se objevily zprávy, že část studentských vůdců požaduje odstoupení šéfa hongkongské administrativy Leung Čchun-jinga a jednání přímo s centrální čínskou vládou v Pekingu. Je to realistické?

Podle mého názoru veškerá jednání půjdou přes hongkongskou vládu, nikoliv přímo přes Peking. Zejména starší generace vůdců protestů z původního hnutí Occupy Central se snaží najít východisko, aby se nakonec výsledek protestů neobrátil proti nim.

Proč je Hongkong pro Čínu důležitý

Čínská vláda má problém proti demonstrantům násilně zakročit mimo jiné proto, že Hongkong je pro ni stále ekonomicky vlemi důležitý. I přes to, že dnes jeho ekonomika vytváří pouhá tři procent celkového čínského HDP, zatímco v roce 1997, kdy ho převzala Čína od Britů, to bylo šestnáct procent.

 

Hongkong funguje jako finanční a hlavně burzovní centrum pro celou Čínu. V roce 2012 získaly čínské společnosti vydáním primárního úpisu akcií v Hongkongu 43 miliard dolarů, zatímco v celém zbytku Číny to bylo 25 miliard, uvádí časopis The Economist. Proudí tudy také zahraniční investice do Číny – loni to byly dvě třetiny z nich.

Mnoho společností chápe Hongkong, s jeho vyvinutým právním systémem a nezávislými soudy, jako vstupní bránu pro své podnikání v Číně. A naopak, mnoho čínských společností si zde, ze stejného důvodu, zřizuje své pobočky či sídla a převádí sem formálně majetek.

Čína sice nyní provádí reformu svého burzovního systému a spojuje šanghajskou burzu s hongkongskou, snaží se zlepšit podmínky pro podnikání v pevninské Číně a chce experimentovat s nezávislými soudy, ale role Hongkongu pro podnikání v Číně je stále nezastupitelná.

Mladší vůdci demonstrantů ale vyhrožují dalším vyostřením protestů, blokádou vládních budov.

Zejména starší organizátoři protestů si uvědomují, že svým hnutím narušují chod města, a chtějí, aby se lidé v pondělí mohli opět vrátit do práce. Hongkong se totiž spíše podobá New Yorku, kde neustále probíhá obchod a život a kde je důležité obchodní a finanční centrum, než Káhiře, kde mohly být za arabského jara dlouhé protesty. Přemýšlejí o tom, jak se vyhnout narušení chodu města. Například tím, že budou okupovat vchod do vládních budov, nikoliv byznysové centrum města. Ale přitom je bude stále vidět.

Jaký je vztah obyvatel Hongkongu k demonstrantům?

Zatím velmi dobrý, protestů se teď účastní celé rodiny. Lidé mají zatím značnou trpělivost. Ale organizátoři protestního hnutí si uvědomují, že prodloužení protestů ve frekventovaném centru, kde to narušuje chod tamního finančního centra, by pro ně nakonec nebylo dobré.

Vidíte nějakou odlišnost mezi lidmi z Hongkongu a ze zbytku Číny? Obyvatelé Hongkongu se občas dívají na příchozí z jiných provincií skrz prsty.

Některým lidem z Hongkongu se nelíbí, kolik je tu lidí z pevninské Číny, kteří se sem přistěhovali. Ti nyní tvoří asi jednu sedminu obyvatel. Mají jinou řeč – v Hongkongu se mluví kantonskou čínštinou, v Číně mandarínskou, mají jinou kulturu a jiné etické hodnoty. Pro některé Číňany z pevniny je zase Hongkong rozmazlené dítě.

Vůdci protestů ale chtějí, aby hnutí pomohlo také celé Číně, a přemýšlejí o tom, jaký vliv to bude mít na hnutí za demokracii v pevninské Číně. Chtějí demokratické volby a zároveň se snaží, aby nepřetekla číše trpělivosti pekingských vládců. Aby to trochu přispělo k víře ve změny v celé Číně.

Zatím jste si přečetli 100 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.