Bez násilností pokračují protesty desítek tisíců zejména mladých obyvatel Hongkongu, kteří se chtějí domoci plně demokratických voleb. Studenti vyzvali šéfa místní vlády, aby se během úterý s protestujícími sešel, jinak hrozí rozšířením akcí. Šéf vlády přitom již dříve protestující vyzval k okamžitému opuštění obsazených ulic a oznámil, že Peking své rozhodnutí ohledně způsobu voleb nezmění. Hongkong zažívá nejvážnější nepokoje od roku 1997, kdy se vrátil pod správu Číny.

Studentský vůdce Alex Chow řekl, že protestující zvažují několik možností včetně rozšíření demonstrací, uspořádání stávky a obléhání vládního sídla. Podle agentury DPA dávají studenti vládě na splnění požadavků čas do čtvrtka.

Hnutí Occupy Central stojící za organizací protestů vyzvalo vládu, aby jejich požadavky splnila do středy. Požadují i odstoupení nepopulárního vůdce Leung Čchun-jinga. Pokud vláda jejich požadavky nesplní, hnutí oznámí "nový plán občanské neposlušnosti".

Na rozdíl od minulých dní dohlíželo v úterý na pořádek v zablokovaném centru města minimum policistů. Místo střetů s pořádkovými silami, které o víkendu a v pondělí nasadily obušky či slzný plyn, byl dnes nad ránem slyšet v ulicích zpěv. Město je však nadále částečně zablokováno, úřady zrušily výuku na některých školách a nefunguje část dopravních linek.

Peking považuje protesty za nelegální a vyjádřil podporu místní vládě. Čína již dříve varovala zahraniční aktéry, aby se do vnitřních záležitostí země nezapojovali. Protesty v úterý komentovala i čínská státní média. Podle agentury Nová Čína zasáhla akce Occupy Central vážně ekonomiku a běžný život v Hongkongu, kde tak prý všechna odvětví apelují na obnovení pořádku.

Britský premiér David Cameron uvedl, že jej střety policistů s demonstranty "velmi znepokojily". "Samozřejmě, cítím hluboký závazek," odpověděl na dotaz, zda má povinnost se k událostem v někdejší britské kolonii vyjadřovat.

Na vývoj v pondělí poprvé oficiálně reagovaly i Spojené státy, z jejichž postoje bylo podle Reuters cítit, že nechtějí vyprovokovat eskalaci napětí ani případný tvrdý zásah ze strany čínské armády. Bílý dům vyzval bezpečnostní složky k zachování zdrženlivosti, zatímco protestujícím vzkázal, aby dávali své postoje najevo mírumilovně.

Někteří z protestujících se podle agentury Reuters obávají, že policie by se mohla pokusit před středečním čínským státním svátkem - výročím založení komunistické strany - násilně vyklidit ulice. "Spousta mocných lidí z pevninské Číny přijede do Hongkongu. Hongkongská vláda nebude chtít, aby tohle viděli, takže policie musí něco udělat," řekla osmnáctiletá studentka Sui-ying Chengová, podle níž bude úterní večer určující pro další vývoj a organizátoři slibují masivní účast v ulicích. Hongkongská vláda již v této souvislosti oznámila, že ruší ohňostroj plánovaný dnes v předvečer čínského svátku.

Protestům se začalo přezdívat "deštníková revoluce". Někteří účastníci se totiž před sluncem a pepřovým sprejem chránili právě deštníkem. Demonstranti se obávají, že by hongkongské úřady mohly přistoupit k vypnutí sítě pro mobilní telefony. Protestující se tak spoléhají na aplikaci Firechat, která chytrým telefonům umožňuje komunikovat i bez signálu a připojení k internetu. Jen v neděli si ji stáhlo na 100 tisíc uživatelů z Hongkongu.

Během víkendu bylo zatčeno takřka 150 protestujících a policie použila slzný plyn poprvé od roku 2005. Aktivisté se domáhají toho, aby místní volby v roce 2017 byly plně demokratické, a v ulicích své požadavky prosazují už týden. Peking tento požadavek odmítá a hodlá všechny volební kandidáty předem schválit.