Téměř 80 procent českých společností si myslí, že by vysoké školy měly více zapojit do výuky odborníky z firem. Další slabinou je pak podle nich nedostatek předmětů v cizím jazyce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu společnosti LMC mezi 200 tuzemskými firmami.

I když je propojení firem a škol stále intenzivnější, pořád převládá dojem, že to nestačí. Vysoké školy proto do dalších let plánují nejen více společných projektů s firmami, ale také zvýšení počtu programů a předmětů v cizím jazyce.

Příkladem je třeba Vysoká škola ekonomická v Praze. "Většina fakult VŠE rozšiřování nabídky předmětů v angličtině plánuje nebo jsou již v přípravě. Již dnes škola nabízí 120 předmětů vyučovaných v angličtině. Fakulta podnikohospodářská tento semestr nově nabízí předmět zaměřený na rozvoj obchodních a vyjednávacích dovedností v němčině a předmět Shopper Marketing v angličtině. Fakulta financí a účetnictví letos připravuje sedm nových předmětů vyučovaných v angličtině, které studentům nabídne v letním semestru," říká mluvčí VŠE Julie Daňková s tím, že škola například v září příštího roku otevře tři nové magisterské programy v angličtině, a to Master in Finance and Accounting na fakultě financí a účetnictví a dva magisterské obory na fakultě informatiky a statistiky.

Firmy, které se školami už dlouhodobě spolupracují, si spolupráci pochvalují. "S vysokými školami a univerzitami dlouhodobě spolupracujeme, učí na nich několik našich odborníků, například na Vysoké škole ekonomické, Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně a Technické univerzitě v Liberci. Ve spolupráci s kariérními centry nejvýznamnějších vysokých škol v republice pořádáme workshopy a semináře, kde propojujeme praxi s teorií," vyjmenovává Andrea Šarochová, zástupkyně výkonného ředitele pro lidské zdroje v Komerční bance.

Ve spolupráci s univerzitami je zběhlá i Škoda Auto, která dokonce v roce 2000 založila vlastní vysokou školu. "Jednou z forem spolupráce s vysokými školami jsou i pravidelné přednášky odborníků ze společnosti Škoda Auto ve výuce nebo realizace vzdělávacích projektů, kdy je část výuky přesunuta přímo do technologického centra společnosti. Studenti tak mají příležitost seznámit se s tématy a moderními technologiemi využívanými v praxi," vysvětluje Sina Almiran, vedoucí oddělení Nábor a personální marketing ve společnosti Škoda Auto. Konkrétně jen na VŠE působilo v roce 2013 při výuce alespoň v jednom předmětu celkem 377 odborníků z aplikační sféry.

Zatímco jazyková vybavenost je podle firem nutností, certifikace o absolvování jazykového kurzu je srovnatelně důležitá jen pro pouhých pět procent dotázaných. Podobně je to i u školy, kterou uchazeč absolvoval. "To, zda je škola státní, nebo soukromá, hraje roli jen ve třetině případů, prestiž je důležitá už pro 40 procent firem, ale konkrétní obor je důležitý pro 76 procent," upozorňuje mluvčí LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Převést teorii do praxe je problém

Požadavky na vysoké školy ze strany firem vyplývají z obecné připravenosti vysokoškolských absolventů pro nástup do zaměstnání, která není někdy zcela uspokojivá. Z průzkumu totiž mimo jiné vyplynulo, že sice více než polovina absolventů je připravena na týmovou práci a zaměstnavatelé si toho cení a berou to jako velké plus, ale s převedením teorie do praxe už je to horší. V tomto ohledu hodnotí 51 procent společností absolventy jako nepřipravené a pro hledání nestandardních řešení je jich připraveno pouhých 16,5 procenta. A nemusí se to týkat jen technických oborů.

"Z mého pohledu je velký problém v nedostatečné přípravě studentů nejen technického, ale i ekonomického oboru. Osnovy, které se ve školách využívají, jsou dle mého soudu zastaralé a rozcházejí se se současnou praxí. Myslím, že vývoj společnosti je mnohem dynamičtější než současné školství. Naši zaměstnanci tak doškolují absolventy univerzit, kteří nastoupí do našeho provozu," tvrdí Lubomír Dvořák, ředitel společnosti Dvořák - svahové sekačky.

S absencí propojení teoretických poznatků ze školy s realitou v praxi souhlasí i Sina Almiran ze Škody Auto. "Čerstvým absolventům bohužel stále často chybí propojení teoretických poznatků ze školy s realitou v praxi. Tomu je třeba se velmi intenzivně věnovat již na středních školách, zejména na těch odborných. Příklad si můžeme brát například ze systému duálního vzdělávání v Německu. Zásadní je však získávání praxe také během studia vysoké školy," dodává.

Žádost o hodně peněz za málo muziky

Při pohovorech hrají roli kromě dovedností také platové podmínky, a právě v oblasti nabízených a očekávaných platů se nůžky podle průzkumu společnosti LMC výrazně rozevírají. "Zatímco loni nabízelo nižší plat než 20 tisíc korun 42 procent firem, letos jde už o 53 procent. Naproti tomu poklesl počet absolventů, kteří takový nástupní plat očekávají, z 35 procent na letošních 33 procent," říká Tomáš Ervín Dombrovský.

S tímto trendem podle Dombrovského souvisí i další slabina výuky. Mírně nad polovinu podniků si totiž přeje, aby absolventi dokázali konstruktivně hodnotit sebe i ostatní. "Setkáváme se i s případy, kdy studenti opravdu sami sebe hodnotí v superlativech, aniž by měli čím své schopnosti prokázat. Věříme v pravidelnou a dobře formulovanou zpětnou vazbu, ať už prostřednictvím manažera, nebo nejrůznějších rozvojových programů, která pomáhá pohled na sebe sama zdravě vybalancovat," myslí si Andrea Šarochová z Komerční banky.

Ruku v ruce se sebereflexí jdou právě mzdové požadavky mladé generace. "Mladí chtějí 40 až 60 tisíc korun, pracovní dobu od osmi do pěti, a pak, když je posadíte v kanceláři za stůl, zjistíte, že neumějí mluvit ani psát," stěžuje si Petr Ivanov, spoluzakladatel a spolumajitel společnosti Czech Architecture Week. Tento dojem mírní Almiran ze Škody Auto. "Někdy se setkáváme s nereálnými očekáváními, ale musím říct, že většina studentů situaci na trhu vnímá a při svých nárocích zůstává nohama na zemi. V první chvíli je důležité umět se adaptovat na firemní kulturu, získat odbornost a vzít na sebe odpovědnost. Pokud toto všechno student či absolvent přijme, nic mu nebrání v tom, aby získal zajímavou práci a byl v ní úspěšný."

V konečném důsledku ale vždy záleží na konkrétním typu člověka. "Leckdy se divím, jaké podmínky si diktují dvacetiletí lidé. Na druhou stranu mě nezřídka mile překvapí i mírná skromnost člověka se slušnou kvalifikací," uvádí Jiří Kučera jr., ředitel společnosti Bohemia Cargo.


Související