Výrobce zemědělských strojů Bednar FMT se aktivně zapojuje do spolupráce s vysokými školami. Škola získá praxi pro studenty a podnik naopak kvalitní perspektivní pracovní sílu, popřípadě přístup k univerzitním laboratořím.

Ne ale každý student je pro práci u nás perspektivní, poznamenal v rozhovoru technický a výrobní manažer společnosti Bednar FMT Jan Slavík.

Na jakých projektech ve spolupráci s univerzitami pracujete?

Spolupracujeme s univerzitami na více úrovních. Například na úrovni společných projektů pokrytých dotačními programy Technologické agentury ČR. Nyní máme otevřené dva takové projekty s Českým vysokým učením technickým (ČVUT), Českou zemědělskou univerzitou v Praze (ČZU) a Výzkumným ústavem zemědělské techniky.

Jak dlouho jednotlivé projekty trvají?

Jeden projekt je tří- až čtyřletý. Zkoušeli jsme dříve i jiné projekty, ale neúspěšně. Teď už jsme byli úspěšní.

JAN SLAVÍK

Narodil se v roce 1982 v Praze, kde v roce 2005 absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v oboru Technika a technologie zpracování odpadů. V roce 2010 dokončil doktorské studium. Při studiu pracoval na částečný úvazek ve Výzkumném ústavu zemědělské techniky. Od roku 2009 působí ve společnosti Bednar FMT.

Proč byly neúspěšné?

Byl to zkrátka jiný program. Například program Alfa Technologické agentury je více zaměřený na spolupráci s univerzitami. U předchozích programů byla sice také žádoucí účast veřejné instituce, ale neměli jsme takové zkušenosti.

Jaké jsou další úrovně spolupráce se školami?

Se studenty dále spolupracujeme na úrovni diplomových a dizertačních prací, což je zdroj, kde opravdu poznáváme studenty s potenciálem. Ještě také zaměstnáváme brigádníky, které hledáme na školách. Pokud u nás takový brigádník začíná už před svou diplomkou a osvědčí se, dopředu s ním domlouváme téma diplomové práce a dál s ním spolupracujeme.

A která z úrovní spolupráce se osvědčuje nejvíce?

Spolupráce s univerzitami přes dotační programy je dlouhodobého charakteru a nemá okamžitý efekt. V našem podnikání je ale potřeba pružnější chování, proto často řešíme s univerzitami i krátkodobé úlohy přes smlouvu o dílo a podobně, což je pak opravdu výhodné pro obě strany. Objednáváme si u škol úlohy a ony je, ať už s využitím vlastních kapacit, nebo přes studenty, pro nás řeší.

Jaké procento studentů se osvědčí a následně je zaměstnáte?

Jsou to teprve zhruba tři roky, co jsme začali intenzivněji spolupracovat s vysokými školami. Z toho pak postupně vyplynuly výše jmenované projekty a brigádníci. Někdy student není zcela perspektivní a dělá tuto práci, jen aby měl praxi a výdělek. Nějak zvlášť ho nezajímá náš cíl. V takovém případě s nimi zpravidla končíme a nahrazujeme je těmi, kteří potenciál mají.

Co bylo před třemi lety impulzem ke spolupráci se školami?

Absolvoval jsem doktorské studium na ČZU a vnímal jsem, že tam není propojení s praxí, ale kapacity tam jsou. Byl jsem čerstvým absolventem a měl kontakty na studenty i profesory, čehož jsem využil při hledání dalších potenciálních adeptů do firmy. A jen vyhledáváním to nekončí, potenciál spolupráce dále rozvíjíme. Pořádáme jednou ročně workshop, kam zveme zástupce univerzit. Prezentujeme naše představy a školy prezentují své možnosti.

Jaké konkrétní možnosti mohou školy nabídnout?

Mohou mít například laboratorní vybavení, které si my nemůžeme dovolit a ani nechceme, protože je potřebujeme jednou za rok. Vybavení, které využíváme denně, si pořizujeme z vlastních zdrojů.

Chodí od vás i zaměstnanci učit na vysoké školy?

Osobně mám jednu přednášku o organizaci výroby, ale obvyklé to není. Byl jsem požádán, a jelikož ten předmět s sebou nese i nějaká cvičení, nabídli jsme i využívání našeho informačního systému. Studenti si ho tak mohou rovnou zkusit. Obecně ale nevnímám na školách velkou poptávku po lidech z praxe.

Není poptávka? Slyšela jsem o opaku.

Ono je těžké v tom pracovním čase vyhradit několik hodin na přednášení. Pár hodin ano, ale třeba celý den vymezit nelze. Zde pak nastává ten problém.

Jaké máte plány do budoucna? Je nějaká další škola, s kterou byste rádi navázali spolupráci?

Proto pořádáme například workshopy. V podstatě nyní analyzujeme vybavení vysokých škol, co by nám mohlo pomoci. Budou vypsány další výzvy, kterých bychom se chtěli účastnit, ale chceme posílit spolupráci i na přímé úrovni. Nebudeme muset řešit dotační tituly a chtěli bychom pracovat na běžné komerční bázi.

Proč se vyhýbáte programům podpořeným dotacemi?

My se jim nevyhýbáme, ale vesměs se jedná o dlouhodobé projekty, navíc je tam větší administrativní zátěž, která nás do jisté míry zatěžuje. Jsou to náročnější projekty, ale já mluvím spíše o rychlém řešení.

Související

Peníze podle Leoše Rouska

Máte zájem o informace z ekonomiky v širších souvislostech?

Zadejte svou e-mailovou adresu a každý pátek dopoledne od nás dostanete výběr informací, které se během týdne objevily v médiích. Těšit se můžete na komentář událostí od Leoše Rouska, hlavního analytika Hospodářských novin.

Přihlášením se k odběru newsletteru souhlasíte se zpracováním osobních údajů a zasíláním obchodních sdělení, více informací ZDE.
Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru