Opozici se v pátek jen těsně nepodařilo prosadit návrh, aby museli budoucí členové vlády povinně předkládat čisté lustrační osvědčení. ODS a TOP 09 to navrhovala jakou součást služebního zákona. 

Pro ministry tak nadále platí, že osvědčení předkládat nemusí, i když to někteří z nich dělali.  

Poslanci napoprvé předlohu zamítli. Poslanci ČSSD se rozhodování zdrželi a pro prosazení chyběly dva hlasy. Následně Miloš Babiš (ANO) hlasování zpochybnil a napodruhé bylo těsně schváleno. Až po schválení se mezi poslanci strhla diskuse.

Čisté lustrační osvědčení proto budou muset mít jen vedoucí úředníci. Normu ještě posoudí Senát.

Pro to, aby ministři osvědčení předkládat nemuseli, hlasovalo hnutí ANO, ČSSD a lidovci. Komunisté se zdrželi, TOP 09, ODS a část hnutí Úsvit hlasovali proti.

Neschválený pozměňovací návrh ODS se týkal vedle členů vlády i jejich náměstků. TOP 09 neúspěšně navrhovala zařadit pod lustrační zákon taky vedoucí dalších ústředních úřadů státní správy.

"Rozhodli jste o tom, že bývalí členové Státní bezpečnosti mohou být členy vlády," uvedl následně šéf poslanců TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Předloha podle něho znamená, že "nejhorší bolševický šmejd se bude moci stát třeba ministrem vnitra". Podle Marka Bendy z ODS je zrušení lustrací pro ministry jediným cílem zákona.

Předsedu klubu občanských demokratů Zbyňka Stanjuru zklamalo, že pro normu hlasoval i bývalý ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů a nynější lidovecký ministr kultury Daniel Herman. I podle dalších poslanců pravice předvedli lidovci "typický rozpor mezi slovy a činy" a "největší morální lapsus za posledních deset let".

"K panu ministru Hermanovi mám nejhlubší opovržení," komentovala Miroslava Němcová (ODS).

Nové Česko podle služebního zákona: Skládání zkoušek, slibů i hodnocení úředníků - čtěte ZDE

Zeman odmítá politické náměstky. Je připraven si stěžovat u Ústavního soudu - čtěte ZDE

Herman výtky označil za součást předvolebního boje, hrají se podle něho zvláštní hry. Na Kalouskovu adresu podotkl, že musel odejít z KDU-ČSL, když se chtěl v roce 2006 při sestavovaní vlády "paktovat s komunisty". Lidovci slibují změnu lustračního zákona. Pravice ale nevěří, že ji dokážou prosadit, a vyzývala ke zpochybnění hlasování a opětovném rozhodování o nynější normě.

"Na celostátním výboru jsme doporučili našim senátorům, aby prosadili opatření, které zamezí bývalým konfidentům usednout do vládních," uvedl předseda lidovců Pavel Bělobrádek. Podle lidovců se na lustračním zákoně nic nemění, a nevidí důvod, proč by měli hlasovat jinak. 

Ministr financí bez čisté lustrace

Debatu o lustracích vzbudilo jmenování podnikatele Andreje Babiše (ANO) do pozice ministra financí. V té době se Babiš zároveň soudil na Slovensku kvůli své údajné spolupráci s StB. Opozice proto prosazovala, že kabinet porušuje pravidla ještě před svým jmenováním. Prezident Miloš Zeman Babiše jmenoval pouze pod podmínkou, že sněmovna podpoří služební zákon v prvním čtení. 

Na podobě předlohy služebného zákona se dohodla vládní koalice s pravicovou opozicí až po dlouhých debatách. Opoziční strany mimo jiné požadovaly zrušení generálního ředitelství státní služby, jehož pravomoci zčásti převezme ministerstvo vnitra.

Celkovou novelu služebního zákona už sněmovna schválila, nyní čeká na posouzení v Senátu. Vetovat ji ale hodlá prezident Miloš Zeman, který kritizuje úpravu takzvaných politických náměstků. Budou podle něho bez práce a jen pobírat plat. Zeman hrozí i případnou ústavní stížností.