Ice Bucket Challenge, akce, během které si lidé lili na hlavu kbelíky vody a (ne)posílali na základě toho peníze nadaci ALS Association, která financuje vývoj léku na amyotrofickou laterální sklerózu, vzbudila velký ohlas po celém světě. Reportáž jí věnoval i pořad České televize 168 hodin. Autorka reportáže Kateřina Etrychová v ní tvrdí, že ALSA utratila loni jen třetinu svého rozpočtu na výzkum zmíněné nemoci.

Nadace ale má ve svém statutu širší spektrum činností než jen financování výzkumu choroby. Pomáhá i rodinám, které pečují o pacienty s ALS. Z výroční zprávy ALSA vyplývá, že na výzkum skutečně jde 27 procent rozpočtu, zároveň ale 32 procent jde na vzdělávání zdravotníků i veřejnosti a 19 procent na servis pacientům. 79 procent rozpočtu tedy jde na aktivity, které minimálně mohou zlepšit život pacientů trpících ALS.

V tomhle ohledu se "kbelíková" nadace neliší od jiných amerických nadací, například od Multiple Sclerosis Association of America nebo od nadace Komen, nejvýznamnější organizace věnující se prevenci a výzkumu rakoviny prsu. Další výtka reportáže České televize směřovala k platům šéfů nadace. Jedenáct členů vedení ALSA si v roce 2013 rozdělilo na odměnách celkem 297 288 dolarů. To ale zdaleka není výjimečné. Podle americké organizace Charity Navigator, která srovnává veřejná data největších amerických nadací, berou lidé v čele ALSA méně peněz než šéfové řady jiných nadací a charit, které jsou přitom - co do efektivity - hodnoceny hůře. A třeba zmíněný Komen vyplácí svému vedení ročně přes půl milionu dolarů. Americké charity obecně utrácí za své vedení daleko více peněz. Jedním z důvodů je názor, že dobrá nadace potřebuje dobrého manažera. A dobří manažeři obvykle něco stojí.

Související