Tuzemské firmy, na které dopadly západní sankce vůči Rusku nebo opačné sankce týkající se dovozu potravin do Ruska, trápí velká nejistota. Ani věštec totiž nemůže předpovědět, kdy obchodní válka vyvolaná krizí kolem Ukrajiny skončí.

Příměří na Donbasu mezi ukrajinskými jednotkami a proruskými separatisty prozatím drží, a dává tak naději, že spirála sankcí se alespoň po dobu jeho trvání zastaví. Nyní je na tahu Moskva, která zvažuje zákaz dovozu použitých automobilů nebo luxusního oblečení, eventuálně zákaz přeletu nad ruským územím pro západní letecké společnosti, což by pro mnohé aerolinky mohlo znamenat obrovské ztráty. Vzhledem k nekontrolovatelnosti některých jednotek na obou stranách konfliktu přitom příměří může skončit prakticky kdykoli. A sankce se rozjedou znovu.

Nejde jenom o to, jestli vývozci zboží, jichž se sankce týkají, ztratí miliardy korun, nebo dokonce desítky miliard korun, pokud se konflikt mezi Západem a Ruskem dále vyostří a bude na Evropu a celý svět doléhat také v příštím roce. Přitvrdí-li Evropská unie a USA, bude Rusko reagovat stejně. Kam až by situace mohla zajít, se nedá odhadnout.

Rusko na západní embargo zatím odpovědělo tím, že zakázalo dovoz četných potravin a surovin pro jejich výrobu nejen ze zemí Evropské unie, ale také z Norska, USA, Kanady a Austrálie. Čeští vývozci těchto komodit do konce roku přijdou na tržbách o 250 až 300 milionů korun, oznámilo odhad ministerstvo zemědělství. Zákaz nejvíce pocítí tuzemské mlékárny.

BOJOVAT O PŘÍZEŇ ZÁKAZNÍKA BUDE TĚŽŠÍ

V sázce ovšem nejsou jen tržby a zisky, ale také cenné, po léta budované obchodní kontakty a důvěra mezi partnery. Nikde není psáno, že Rusové budou po zrušení sankcí (což je v rukou politiků na obou stranách) ochotni navázat na předchozí spolupráci.

"Přestože ruští zákazníci jsou v převážné většině velice konzervativní a spoléhají na léty prověřené partnery, nelze si nevšimnout, že ze současné situace mohou profitovat především asijští výrobci obráběcích strojů. V případě, že se jim kvůli západním sankcím podaří vybudovat silnou pozici na ruském trhu, bude pro nás mnohem složitější s nimi bojovat o přízeň ruského zákazníka," řekl Jan Rýdl mladší, statutární ředitel společnosti TOS Varnsdorf. Západní sankce vůči Rusku pro tuto firmu, která vyvíjí a vyrábí obráběcí stroje, představují komplikaci a ohrožení, pokud jde o budoucí prodeje. A to přesto, že současné restrikce neomezují vývoz firmy TOS v plné míře.

"Jako větší riziko ale vnímám fakt, že není jasné, jak se situace na Ukrajině bude dále vyvíjet, zda sankce budou dále rozšiřovány a jak dlouho tento režim bude trvat. Již nyní lze cítit, že chuť investovat mezi zákazníky, a to nejen v Rusku, výrazně poklesla," uvedl dále Rýdl.

Sankce mohou mít na tuzemské firmy také nepřímé dopady, a to tak, že jejich západní partneři postižení poklesem vývozu do Ruska si budou v Česku objednávat méně strojů a zařízení. V případě TOS Varnsdorf jde o zákaz vývozu čerpadel. "To se následně projeví v potřebě západních partnerů investovat do nového výrobního zařízení. Domnívám se, že tento efekt sankcí ještě nikdo doposud neanalyzoval," podotkl Rýdl.

Sankce dělají starosti také společnosti Tatra Trucks. "Situace související s konfliktem na Ukrajině a sankcemi ohrožuje naše působení v Rusku. Jedná se o perspektivní trh, kam se společnost po několikaleté pauze vrací a kde vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře," vyjádřil se mluvčí Tatra Trucks Andrej Čírtek.

Zmíněná zakázka sice není pro Tatru zásadní z hlediska objemu (letos plánuje prodat přes 800 vozidel), ale má povahu důležité reference, která by za jiné situace znamenala možnost další expanze na ruském trhu. "Podepsaný kontrakt na dodávku zmíněných pěti vozidel se plní. Ale v ovzduší nejistoty je jednání o nových kontraktech velmi těžké," doplnil mluvčí společnosti.

Existují i firmy, jichž se sankce vstoupivší v platnost 1. srpna vůbec netýkají. "Naše dmychadla nepatří do kategorie zboží dvojího užití, takže omezení dovozu se nás netýká," uvedl Petr Basler, exportní manažer společnosti Kubíček VHS z Velkých Losin.

Ve vztahu k Rusku se v této firmě nic nemění. Dál posílá partnerům nabídky a vyváží. Nejen to. "Počátkem října pořádáme v Česku týdenní školení spolupracujících firem z Ukrajiny a Ruska, které se bude týkat zřizování servisních center a budování partnerských skladů. To by mělo přispět k dalšímu prohloubení obchodních vztahů," upřesňuje Basler.

FIRMY OCEŇUJÍ SNAHU VLÁDY

Český stát nabízí prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva zahraničních věcí firmám, jejichž vývoz je postižen sankcemi, pomoc. Jak uvádí ministerstvo zahraničí, jde o to, nalézt vhodná alternativní teritoria. Mezi ně patří například Ázerbájdžán, Bělorusko, Kazachstán, Turecko, Írán, Thajsko, samozřejmě Čína nebo Indie.

Podle ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka se nabízejí i další alternativy mezi některými arabskými státy jako Saúdská Arábie či Spojené arabské emiráty ve vývozu potravin či Filipíny v oblasti letectví a zbrojního průmyslu. Zájem o zařízení pro těžební průmysl projevuje Kanada, generátory a zařízení pro elektrárny by mohly směřovat do Korejské republiky. Za další cílové země lze označit balkánské státy, například Srbsko.

"Naší snahou není se od ruského trhu odvrátit, ale musíme počítat se všemi scénáři. Aktivně proto hledáme alternativní trhy pro obory a výrobky, na které sankce dopadnou. S podnikateli jsme probrali konkrétní příklady nových odbytišť. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali pokyn, aby podpořily české firmy při pronikání na nové trhy. Pomoc firmám při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou," zdůraznil na srpnovém setkání s podnikateli ministr Zaorálek.

Stát má podle Petra Koláře, bývalého českého velvyslance v Ruské federaci, k vyhledávání náhradních trhů pro exportéry četné nástroje a velký potenciál. Disponuje sítí zastupitelských úřadů, využívá agentury CzechTrade a CzechInvest.

"Samozřejmá je role vlády, premiéra, jednotlivých ministrů a řady dalších ústavních činitelů, včetně prezidenta. Pakliže často oprávněně kritizovanou vládní, a především parlamentní turistiku nahradí správně cílené, dobře připravené a koordinované pracovní a oficiální zahraniční cesty, mohou naše exportéry značně podpořit," míní Petr Kolář. Ten nyní působí jako poradce ve společnosti Squire Patton Boggs.

Upozorňuje však, že význam ekonomické diplomacie nelze přeceňovat. Ministr či jiný ústavní činitel může podnikatelům, kteří ho na zahraniční cestě doprovázejí, "otevřít dveře". To ostatní musejí odpracovat sami. Dvojnásob to platí pro země, kde se významné kontrakty bez schválení státu a jeho účasti prostě uzavřít nedají.

NA NOVÝCH TRZÍCH NELZE OBCHODOVAT HNED

Firmy snahu státu pomoci nalézt náhradní odbytiště sice oceňují, ale příliš nevěří, že bude účinná. "Vážíme si toho, že stát si takovou potřebu uvědomuje, nicméně si myslím, že pomoc nebude tak zásadní, aby vytrhla postiženým vývozcům trn z paty," říká Otto Daněk, místopředseda Asociace exportérů. Podle něj musí mít každý podnikatel pracující na určitém trhu vždy v rukávu nějaké náhradní řešení a nemůže se spoléhat na to, že jeho problémy za něj vyřeší stát.

Zástupci firem a komor, s nimiž HN hovořily, jsou toho názoru, že alternativní odbytiště je tak snadno nezachrání. Nalézt nové partnery, vybudovat spolehlivé kontakty a dotáhnout je do smluvního vztahu - to je většinou otázka dvou až tří let. "Myslím, že to je spíše takové chlácholení firem, aby nebyly tolik nervózní," říká k úsilí státní správy pomoci exportérům František Masopust, výkonný ředitel Smíšené komory pro hospodářské styky se Společenstvím nezávislých států.

Země jako Turecko nebo Thajsko nemohou nahradit objem, který je schopno "nasát" Rusko. To lze z doporučovaných zemí srovnat s Brazílií, Indií a Čínou. Jenže na tyto a další trhy se budou tlačit i další vývozci z Evropské unie, mnohdy finančně silnější než Češi.

CO NAZNAČILY PRŮZKUMY

Se západními sankcemi vůči Rusku nesouhlasí zhruba dvě třetiny tuzemských firem, třetina je pro. Vyplynulo to z výběrového šetření, které v srpnu provedl Svaz průmyslu a dopravy ČR. Dotazník byl respondentům rozeslán 7. srpna a jeho cílem mimo jiné bylo zjistit, jaké ztráty vývozci očekávají do konce letošního roku a v roce následujícím (pokud sankce nadále potrvají).

Celkové ztráty se mohou podle odhadu Svazu průmyslu a dopravy v krátkodobém horizontu pohybovat v řádech desítek miliard korun. Jen pár příkladů z průzkumu: společnost stavící chladicí věže hlásí v důsledku sankcí ztrátu 300 milionů korun. Jiná firma, vyrábějící armatury, sdělila, že jí ruská strana posunula zakázky na příští rok, takže letos na tržbách rovněž přijde asi o 300 milionů korun.

Výsledky jiného průzkumu, které zveřejnila 25. srpna Hospodářská komora České republiky, zatím nepotvrzují hrozící miliardové ztráty českých firem v souvislosti se zavedenými sankcemi. Z prvního kola průzkumu, v jehož rámci odpovědělo téměř 140 respondentů, vyplývá, že ve výhledu příštích 12 měsíců tuzemští exportéři počítají se ztrátami kontraktů nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun.

"První výsledky průzkumu reflektují skutečnost, že sankce se nevztahují na již probíhající kontrakty z roku 2013. Naši exportéři rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015," komentuje prezident komory Vladimír Dlouhý.

Podle něj členové komory avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst, tedy nic dramatického. "I tato fakta potvrzují, že panika a strach z fatálnosti dopadů aktuálně probíhajících sankčních opatření se zatím českými firmami výrazně nešíří, tedy vyjma firem, které v Rusku investovaly a které v důsledku sankcí byly nuceny utlumit rozvoj svých ruských poboček," poznamenává Dlouhý.

Hospodářská komora během dotazníkového šetření současně zaznamenala signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, což má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry.

SILNĚJŠÍHO TO BUDE BOLET MÉNĚ?

Česko sankce Evropské unie s určitými výhradami podpořilo, výhrady vyslovily také Slovensko, a hlavně Maďarsko. Jeho premiér Viktor Orbán se nechal slyšet, že unie se "střílí do vlastní nohy". Samotný akt vyhlášení hospodářských sankcí ovšem neznamená, že byly obchodní a investorské kontakty mezi Západem a Ruskem zpřetrhány. Dva příklady: Německo nedávno podepsalo dohodu se Sverdlovskou oblastí - jednou z nejprůmyslovějších v celé Ruské federaci - o založení výzkumného střediska obráběcích strojů. "Americký Pentagon během nedávné zbrojařské výstavy v Moskvě uzavřel s ruským Rosobornexportem kontrakt na dodávku 70 vojenských transportních vrtulníků," udává další příklad František Masopust ze Smíšené komory pro hospodářské styky se SNS.

Věří, že k udržení a po zrušení sankcí i k rozšíření česko-ruských vztahů v obchodu i investiční spolupráci by mohl přispět Den Ruské federace na nadcházejícím Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně, plánovaný na 30. září.

JAK TO VIDÍ ASOCIACE EXPORTÉRŮ

Tuzemské firmy během letošního prvního pololetí do Ruska vyvezly zboží v hodnotě necelých 57 miliard korun, což v meziročním srovnání představuje propad 177 milionů korun (minus 0,3 procenta). Rusko se tak na celkovém českém exportu podílí 3,2 procenta. "Naše závislost na Rusku není vysoká, takže kromě jednotlivých firem nás sankční opatření EU ani protisankce Ruska zásadně neohrozí. Více nás ale může negativně ovlivnit zejména nižší německý export na toto teritorium," uvádí ve zprávě z konce srpna Asociace exportérů.

 

Václav Lavička
S přispěním Ondřeje Soukupa

 

Česko-ruský obchod

56,6

miliardy korun dosáhl během letošního prvního pololetí český vývoz do Ruska. Meziročně je to o 0,3 procenta méně. Během druhého pololetí, kdy se i na českém exportu projeví vzájemné sankce, nejspíš nastane výraznější pokles.


Jedním ze symbolů Moskvy je obchodní dům GUM. První zákazníci v něm mohli nakupovat už v roce 1893. Tři patra obchodů a kaváren ročně navštíví přibližně 15 milionů lidí.
Foto: Shutterstock


Ruský prezident Vladimir Putin (vlevo) a ukrajinský prezident Petro Porošenko (vpravo) se sešli v Minsku na konci srpna. I když se shodli na nutnosti rychlého ukončení bojů na východě Ukrajiny, zůstaly jejich postoje rozdílné.
Foto: Reuters


K úspěšným exportérům do Ruska patří například Strojírna Oslavany. Ta je výrobcem a dodavatelem tlumičů pro podvozky veškerých kolejových vozidel.
Foto: ČTK


Společnost Tatra Trucks vyhrála ve velmi tvrdé konkurenci tendr těžební společnosti Surgutněftěgaz na dodávku pěti vozidel Tatra Phoenix (na snímku). V Rusku ale auta budou jezdit ve speciální úpravě pro extrémní klimatické podmínky Sibiře.
Foto: ČTK


null