Ukrajinský parlament v úterý na neveřejné schůzi schválil zákon o zvláštním správním režimu v oblastech ovládaných na východě země proruskými separatisty.

Základem nového režimu, který potrvá tři roky, mají být nové komunální volby. Předkladatel návrhu zákona prezident Petro Porošenko původně navrhoval jejich uspořádání 9. listopadu, v konečné verzi zákona se podle ukrajinských novinářů objevuje datum 7. prosince.

Zvolení zákonodárci nesmějí být ze svých funkcí uvolněni a budou moci využívat poměrně rozsáhlých pravomocí, mezi nimiž je i vytváření dobrovolnických lidových milicí.

Zákon povoluje využívání ruštiny "a jakýchkoli jiných jazyků" v oblastech kontrolovaných separatisty a dává jim právo navazovat těsné hospodářské a kulturní vztahy se sousedními ruskými oblastmi. Tyto vztahy bude ovšem regulovat stávající ukrajinské zákonodárství.

Poslanci rovněž odhlasovali zákon o amnestii pro bojovníky separatistů, kterou podmínili složením zbraní, vyklizením okupovaných budov a propuštěním zajatců. Amnestie se vztahuje na období od února letošního roku.

Podle textu zákona nebude upuštěno od potrestání v případě, že stíhaná osoba se dopustila úkladné vraždy, terorismu, útoku na úřední osobu, znásilnění, rabování, znesvěcení pomníků a některých dalších trestných činů. Pardon také neplatí pro ty, kteří stáli za červencovým sestřelením malajsijského boeingu, v jehož troskách zahynulo všech 298 lidí na palubě.

Povstalci po počátečním odmítání hodnotí obsah nových ukrajinských zákonů stále smířlivěji. Povstalecký "vicepremiér" Andrej Purgin v úterním rozhovoru s ruskými novináři nevyloučil, že "některé body zákona o zvláštním statusu Donbasu mohou být schváleny a pomohou soužití s Ukrajinou".

S opatrnou podporou se nový správní režim setkal i v sousední Luhanské oblasti. "Přijetí zákona o zvláštním statusu Donbasu je krok správným směrem, hovořit o konkrétní analýze je ale příliš brzy," řekl ruským médiím šéf luhanského "Nejvyššího sovětu" Alexej Karjakin.

Parlamenty Ukrajiny a EU ratifikovaly asociační smlouvu

Poslanci ukrajinského parlamentu v úterý také ratifikovali smlouvu o přidružení své země k Evropské unii. Hlasování probíhala souběžně na půdě ukrajinské Nejvyšší rady a v Evropském parlamentu. Ve čtyřistapadesátičlenné kyjevské sněmovně se pro ratifikaci vyslovilo 355 poslanců, ve štrasburském parlamentu pro ratifikaci zvedlo ruku 535 z 697 europoslanců.

Prezident Petro Porošenko ve zdůvodnění návrhu označil asociační smlouvu za projev evropské solidarity. "Ukrajina nastupuje cestu pokroku," prohlásil v emotivním projevu před hlasováním prezident, který ratifikační listinu přímo v sále sněmovny podepsal. Poslanci přivítali ratifikaci povstáním, bouřlivým potleskem a zpěvem ukrajinské hymny.

Rusko hodlá posílit své jednotky na Krymu

Ministr obrany Sergej Šojgu mezitím oznámil, že Rusko bude zvyšovat stavy svých vojsk na Krymu. Důvodem je podle něj zostření situace na Ukrajině a posilování sil NATO při ruských hranicích. Ministerstvo chce plán na zvýšení bezpečnosti státu v oblasti Krymu zrealizovat do roku 2020.

"Jedním z prioritních úkolů jižního vojenského okruhu je budování plnohodnotné a soběstačné skupiny vojsk v krymském směru," prohlásil ministr. Změnami prý projde i systém velení. "Vojenskopolitická situace na jihozápadním strategickém směru se od počátku letošního roku podstatně změnila," řekl Šojgu.

Berlín prověřuje nasazení bezpilotních letadel na Ukrajině

V úterý do Kyjeva odcestovat průzkumný tým německé armády, který má prověřit nasazení bezpilotních letadel na Ukrajině. Ta by měla kontrolovat dodržování příměří na Ukrajině. Nasazení letounů by se uskutečnilo v rámci mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), účast přislíbily Francie i Německo. Desítku bezpilotních letounů má poskytnout také Rakousko.

Předmětem jednání budou počty nasazených vojáků a nutná ochranná opatření. Situaci na východě Ukrajiny by měl sledovat bezpilotní letoun typu Luna, který měří téměř 2,5 metru. Díky němu by mělo mít středisko řízení letu v reálném čase k dispozici videa nebo obrazové záznamy. Letoun se může pohybovat ve výšce až pěti kilometrů a dosáhnout rychlosti 160 kilometrů za hodinu.