Plzeň v úterý oficiálně otevřela své Nové divadlo. Moderní stavba za 880 milionů korun vyvolala u diváků různé reakce.

Prvním titulem na velké scéně s hledištěm pro 461 diváků byla Smetanova Prodaná nevěsta. Otevření divadla přihlížela také řada osobností, z nichž mnozí označili událost za jedinečnou.

"Když otevíráme divadla, je to známka dobrých časů, vzhledem k tomu, že prostředí a zóna destrukce není od nás geograficky tak daleko, tak si toho musíme vážit," řekl ministr kultury Daniel Herman.

Divadlo v Plzni označil za jeden z projektů, jež podpoří živé umění v České republice.

"Na tom divadle je krásné, že vůbec existuje. Vždyť je to svátek, nejen pro divadelníky, ale i pro celou Českou republiku, že se po padesáti letech postaví divadlo jako divadelní budova k tomu účelu, je to něco úžasného," uvedl herec, režisér a divadelní ředitel Tomáš Töpfer, který stavbu divadla v Plzni sleduje od počátku.

"Je to moderní monumentalita, která k modernímu divadlu a soudobosti patří. Je to moderní záležitost, která bude klasickou za pár let," řekl literární historik a divadelní kritik Viktor Viktora. Podle něj je ale otázkou, zda Plzeň uživí tři scény.

Díky Novému divadlu získalo město dvě nové scény, jednu pro 461 diváků, druhou zhruba pro 150 lidí. Vedle toho v Plzni funguje Velké divadlo, jež má 444 míst.

NÁHRADA STARÉ BUDOVY

Nové divadlo v Plzni nahradilo Komorní divadlo v Prokopově ulici. Stav objektu z roku 1937 byl dlouho terčem kritiky, divadlo nevyhovovalo potřebám herců ani diváků. Od 70. let se do budovy neinvestovalo. Původně objekt sloužil jako kino, potřebám divadla byl přizpůsoben. Městský objekt na poměrně atraktivním místě u centra už je prázdný, připravuje se jeho prodej.

"Ta budova je krásná, ale potřebuji se s ní seznámit a vidět i zevnitř, ten dojem si teprve vytvářím," řekl ředitel Západočeské galerie Roman Musil. Podle něj by podobných staveb moderní architektury mělo být v Plzni víc, město by mělo využít proluky, jež jsou prázdné.

Kritičtěji se ke stavbě staví starosta druhé městské části Lumír Aschenbrenner, podle něhož je vzhled budovy akceptovatelný, ale mohla být podle jeho názoru levnější.

"Je to víc strohé, než jsem očekávala," dodala ředitelka Knihovny města Plzně Helena Šlesingerová.

"Když máme takovéto divadlo, které má největší jeviště v republice o hloubce 28 metrů a nejmodernější technologie, budeme se snažit, abychom byli rovnocennými partnery a upozorňovali na sebe čím dál tím více," uvedl nový ředitel Divadla J. K. Tyla Martin Otava.

Podle Tomáše Pilaře, šéfa plzeňské opery, překvapila účinkující akustika nové scény. "Je báječná. Je slyšet až do poslední řady, zvuk se krásně pojí, je cítit kontakt diváků a účinkujících," uvedl.

Soubor na stejné scéně například uvede i Smetanovu Libuši, a to příští rok 9. května.

"Měl jsem největší strach z toho, že zvuk bude úplně jiný, než na jaký jsme zvyklí ve Velkém divadle, ale nakonec to nebyl tak velký rozdíl," zhodnotil představení v novém divadle Jan Šťáva, Kecal z Prodané nevěsty.