K odsouzení za trestný čin při zatajovaní účetnictví nemusí dojít pouze v případech, kdy jsou účetní knihy nebo doklady úmyslně změněny, zničeny, poškozeny nebo ukryty na tajném místě.

Stačí, když doklady nebo knihy podnikatel či ten, kdo mu dělá účetnictví, není ochoten vydat daňovým a kontrolním úřadům. A to i v případech, kdy údaje v daňových dokumentech nejsou nijak falšovány a upravovány a doklady nejsou ukryty na tajném místě.

Ústavní soudci totiž nyní schválili precedenční stanovisko Nejvyššího soudu a definitivně potvrdili, jaké jednání je možné zařadit pod pojem "zatajení" u daňových a účetních úkonů.

Soudy precedenčně rozhodly v případě, ve kterém šlo o daňové doklady občanského sdružení Sportovní klub Slavia Praha; sdružení založené v roce 1991 bylo historickým vlastníkem fotbalové Slavie, nyní už podíl nemá. V současnosti je ale vlastníkem některých pozemků pod tréninkovými hřišti v areálu v pražském Edenu.

Sdružení uzavřelo smlouvu o daňovém poradenství se společností Doss - účto. Kvůli sporům o zaplacení účetních služeb ale jednatel společnosti Doss - účto Jindřich Šáda odmítl sdružení vydat účetní doklady za celý rok 2011 a první tři měsíce roku 2012. Občanské sdružení tak nemohlo podat daňové přiznání, a proto na Šádu podalo trestní oznámení.

Jednatele účetní firmy obvinila policie z trestného přečinu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění - a to rozpoutalo kolotoč soudních jednání. Do případu kvůli nejasnému výkladu zákona a pojmu "zatajení" zasáhlo jak Nejvyšší státní zastupitelství, tak dvakrát Městský soud v Praze, dvakrát Nejvyšší soud a nakonec i Ústavní soud.

V první fázi sporu to vypadalo, že jednatel potrestán nebude. Městský soud v Praze totiž i na základě několika předchozích případů rozhodl, že za zatajení účetních dokladů může být trestně stíhán pouze ten, kdo předstírá, že doklady vůbec nemá, anebo je zfalšuje.

Podmíněný trest

Nejvyšší soud i na základě stanoviska nejvyššího státního zástupce takový výklad ale odmítl. "Pod pojem zatajení patří také případy, kdy pachatel zná místo uložení účetních knih, zápisů nebo jiných dokladů, ale ostatním osobám, jež jsou oprávněny k jejich držení, případně daňovým či jiným orgánům, odmítá sdělit místo, kde se nacházejí," rozhodl senát Nejvyššího soudu vedený soudkyní Blankou Roušalovou s tím, že jednatel musí být potrestán podle trestního zákoníku.

Jindřich Šáda byl proto uznán vinným a odsouzen k podmíněnému trestu vězení v délce dvou měsíců s odkladem na jeden rok. Podle jednatele i jeho právníka Ondřeje Tošnara nespravedlivě. "Účetnictví bylo řádně vedeno, údaje v něm byly pravdivé a nezkreslené a rozhodně nebylo nijak změněno, zničeno, poškozeno, zatajeno. Nemohlo tedy dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění," uvedl Tošnar.

Šáda podle Tošnara vydal účetní doklady okamžitě poté, co si je vyžádala policie, a neporušil tak žádnou povinnost ve vztahu k daňovým úřadům. Potrestáním jednatele účetní firmy tak podle Tošnara došlo ke zneužití institutu trestního oznámení v soukromých obchodních vztazích.

Ústavní soudci ale podmíněný trest potvrdili. Podle soudce zpravodaje Pavla Rychetského je stanovisko Nejvyššího soudu v souladu s trestním zákoníkem, a proto není žádný důvod ho měnit nebo rušit. "Soudy svůj závěr, že se stěžovatel (jednatel účetní firmy) dopustil přečinu, náležitým způsobem odůvodnily," rozhodli ústavní soudci.

Související