Výmluva na několikamilionový dar od příbuzného nebo třeba výhru v zahraničním kasinu už nebude tak jednoduchým způsobem "legalizace" peněz s nejasným původem jako dosud. Tyto příjmy se od Nového roku budou muset oznamovat, ačkoli jsou osvobozené od daně.

Do připravované novely zákona o dani z příjmů totiž ministerstvo financí vložilo povinnost nahlásit finančnímu úřadu všechny takzvané osvobozené příjmy vyšší než pět milionů korun.

Ty i tak budou nadále osvobozené od daně, ale v případě, že kontrola zjistí nějaký nenahlášený příjem tohoto druhu, vyměří k němu daň až ve výši patnáct procent.

"Pokud bude dotyčný při kontrole spolupracovat, může ta daň činit třeba jen jedno procento," dodává náměstkyně

Osvobozené příjmy

Z čeho se například neplatí daň z příjmů

Dary od rodičů, dětí, sourozenců, strýců a tet, manželů atd.

Příjmy z prodeje rodinného domu či bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem

Náhrada škody včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb

Cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního právního předpisu

Odchodné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů

Příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu

ministra financí Simona Hornochová. V opačném případě mu bude hrozit právě nejvyšší zdanění.

Dodatečné zdanění by se tak mohlo týkat třeba případů podobných tomu, když Karel Srba před lety médiím vysvětloval, kde vzal peníze na investice do nemovitostí odhadované na více než 15 milionů korun.

"Dala mi na to matka. Byly to její peníze," tvrdil někdejší tajemník ministra zahraničí Jana Kavana.

Podle chystaných pravidel by takové zdůvodnění obnášelo minimálně doměření zmíněné až patnáctiprocentní daně.

Mezi osvobozené příjmy patří také mnoho jiných, než jsou dary v rodině či výhry z loterií. Vzhledem k pětimilionové hranici se však na řadu z nich oznamovací povinnost vztahovat nebude, neboť už ze své podstaty takové výše nedosahují, například náhrady za vynaložené výdaje při darování krve.

Do milionových částek se však naopak snadno mohou dostat příjmy z prodejů cenných papírů, které také nepodléhají dani z příjmů, pokud je jejich majitel předtím určitou dobu vlastnil.

Podle mluvčí Generálního finančního ředitelství Jitky Ježkové se oznamovací povinnost nebude týkat příjmů, u nichž si daňový úřad může zjistit požadované informace z rejstříků a evidencí, do kterých má přístup.

Ministerstvo financí si od novinky slibuje, že bude mít lepší přehled o majetkových převodech. "To má mimo jiné vést k podpoře boje proti daňovým únikům," vysvětluje Ježková.

Signál pro kontrolu majetku

Povinné oznamování příjmů, u kterých to dosud nutné není, může v praxi být také určitým lehkým předstupněm chystaných majetkových přiznání. Ten, kdo například oznámí mnohamilionový dar od někoho z příbuzných, sice splní svou povinnost a vyhne se jeho zdanění, pro úředníky už to však může být signálem, že mají zkontrolovat, zda k takové částce mohl dárce legálně přijít.

Dál by pak mohli postupovat podle pravidel, která stanoví zákon o majetkových přiznáních. Ten by měla vláda projednat v září. Poté už by to neměl být stát, kdo musí dokázat, že peníze pocházejí ze zločinů, povinnost dokázat, že k nim přišel legálně, by měl podezřelý člověk.

Koalice však řeší, zda by "hlídačem" měla být právě daňová správa, která by doměřila až stoprocentní daň, jak to preferují sociální demokraté, nebo zda by se konfiskace nelegálně získaného majetku měla projednávat ve zvláštních soudních řízeních, jak to navrhuje hnutí ANO.

Související