Poslanci ve středu pokračovali mimořádnou schůzí sněmovny. Hlavním programem dne byl služební zákon. Ten poslanci začali projednávat už okolo desáté dopoledne. Do závěrečného čtení zákon prošel až v půl desáté večer.

Opozice už dopředu avizovala, že bude jednání protahovat, současná podoba se jí totiž nelíbí. Šestidenní obstrukce, ke kterým přistoupila v roce 2011 ČSSD a jen schvalování tehdejších reforem oddálily, ale ODS a TOP 09 odpoledne odmítly.

Zákon tak chtějí blokovat až ve třetím, závěrečném čtení. K tomu sněmovna přistoupí zřejmě příští týden. Pravice dala vládě čtyři podmínky. Když je splní, zákon podpoří: zrušení generálního ředitelství, otevřenost státní správy pro akademiky i odborníky ze soukromé sféry, měl by i nadále existovat pouze jeden typ náměstků a úředníci, kteří pracují ve státní správě déle než čtyři roky, by měli být chránění. 

Jednací řád podle Kalouska a Stanjury jasně stanoví, že ve třetím čtení se hlasuje jen ve středu a v pátek od 9 do 14 hodin. "Ve třetím čtení jsou rozpravy, to znamená, že budeme ty připomínky přednášet ve středu a v pátek. Budou-li (vláda, pozn. red.) dělat obstrukce, pak rozpravy budou pokračovat každou středu a každý pátek," řekl Kalousek.

Tak budou klidně postupovat až do konce volebního období.

"Těch pozměňovacích návrhů je 60. Jestli dáme za podmínku čtyři, tak je to z naší strany velkorysost," řekl Stanjura.

Pravice se obává, že vládní předloha nepovede k odpolitizování a zkvalitnění státní správy, ale že si kabinet "zabetonuje" na ministerstvech své úředníky. 

Během středečního jednání kritizovali opoziční poslanci zejména způsob, jakým zákon upravuje postavení generálního ředitele, nebo absenci slibované apolitizace státní správy. 

Například exministr spravedlnosti Pavel Blažek chce, aby ředitelství nebylo pod Úřadem vlády, ale jako samostatná organizační složka v Brně. Zdůraznil, že s jeho zřízením nesouhlasí, ale soudí, že "koaliční mašinerie" generální ředitelství prosadí.

Další návrhy opozičních i koaličních poslanců se týkají začlenění různých státních organizací, například Národního bezpečnostního úřadu, pod zákon. Hlavním požadavkem opozičního Úsvitu je zase to, aby generálního ředitele státní služby nejmenovala vláda na návrh premiéra, ale prezident na návrh vlády.

Obšírný pozměňovací návrh předložila i koalice prostřednictvím místopředsedy lidovců Jana Bartoška. Chce například zpřesnit služební slib a upravit úřednické zkoušky, konkurenční doložku, zahlazení kárného provinění a platové třídy.

Do závěrečného schvalování politici ve středu poslali předlohu o zavedení výjimek pro některé nekvalifikované učitele, bez nichž by kantoři museli k lednu školství opustit. Víc nestihli.

V úvodním čtení je v programu mimořádné schůze také například daňový balíček. Zahrnuje obnovení slevy na dani pro pracující důchodce, zvýšení slev za druhé a třetí dítě a dvoumilionový strop u daňových paušálů pro živnostníky.

Další z předloh, které chce vláda na mimořádné schůzi ještě prosadit, je zavedení desetiprocentní DPH na léky, knihy a kojeneckou stravu, porodné i na druhé dítě a zrušení zdravotnických poplatků v ambulancích a v lékárnách.

Další mimořádná schůze proběhne příští čtvrtek. Chtějí ji komunisté a Úsvit kvůli církevním restitucím.

Související