Potkat se s realitou je i pro experta někdy větší problém, než se zdá. Příklad předvádí specialista na střední a východní Evropu Edward Lucas v článku Visegrád na cestě k bezvýznamnosti, který vyšel v HN. Lucas mimo jiné uvádí, že "Skupina V4 se ani zdaleka nestala přirozeným centrem hraniční Evropy, ale rozštěpila se tak, že upadá do bezvýznamnosti." S tímto kategorickým tvrzením se nedá souhlasit.

Spolupráce v rámci visegrádské skupiny se od doby jejího vzniku proměnila. V roce 1991 se na kooperaci dohodly čerstvě postkomunistické státy. Dnes V4 tvoří etablovaní členové EU a NATO (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) a politická i ekonomická situace těchto zemí se od té z počátku devadesátých let zásadně liší. To, že se neshodnou ve všech oblastech, není specifikem V4, ale přirozeností uskupení suverénních států. Fakt, že V4 společné zájmy rozvíjí a zároveň diskutuje o rozdílných názorech, aniž by to vedlo k jejímu rozpadu, není znakem slabosti, ale naopak síly projektu.

V článku se dále dozvíte

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.