Zneužívání počítačů k zábavě a soukromým aktivitám u českých zaměstnanců neklesá, za poslední dva roky právě naopak mírně stoupá. Vyřizováním soukromých záležitostí v pracovní době tráví v průměru 50 minut denně, což je o přibližně minutu více než v roce 2012.

Zaměstnavatelé mají tendenci tyto aktivity tolerovat. Za únosnou míru ale považují 20 minut denně. Delší čas, který zaměstnanec věnuje relaxaci vede k tomu, že se postupně prodlužuje pracovní doba zaměstnanců. Ti si navíc mnohdy své pracovní resty odnáší i domů. 

„Tento vzestup znamená první přerušení poklesu, který začal v roce 2008 s nástupem ekonomické krize. Firmy se tehdy začaly více zajímat o pracovní návyky zaměstnanců a začaly nasazovat monitorovací nástroje. V současnosti se ale soukromé aktivity přesunuly z počítačů na mobilní zařízení,“ říká Martin Hnízdil, AuditPro manažer ze společnosti truconneXion.

Žebříček aktivit
  1. Sociální sítě 12 min
  2. E-mail pro soukromé účely 11,5 min
  3. On-line komunikátory (ICQ, Skype) 7 min
  4. On-line nakupování 6,9 min
  5. Zpravodajské portály a multimédia 6 min
  6. Hraní her 3,6 min

Zdroj: AuditPro

Čas jsou peníze

Nejvíce času čeští zaměstnanci promrhají na sociálních sítích, které už předstihly soukromé e-maily. Na Facebooku a jiných společenských sítích tráví v průměru 12 minut denně. Pokud bychom čas strávený na internetu vyřizováním soukromých záležitostí převedli do průměrné hrubé měsíční mzdy jednoho zaměstnance platné v roce 2013, zaměstnavatel na těchto aktivitách denně tratil téměř 125 korun.

Zdánlivě banální částka se v ročním přepočtu nejeví zrovna zanedbatelně. „Za měsíc to v průměru představuje 2 618 korun a za celý rok pak 31 424 korun. Tyto částky vynaložily firmy na mzdových prostředcích, aniž by byly podloženy reálnou prací. Ročně je tato částka tedy o více než 6 000 korun vyšší, než byl v loňském roce průměrný měsíční plat v České republice,“ shrnuje závěry analýzy Hnízdil.

Obdobná situace je i v nepodnikatelském sektoru, kde je vliv průměrného příjmu nižšího o 3,2 procenta kompenzován větší mírou zneužívání.

Monitoring aktivit zaměstnanců

„Zaměstnavatelé považují dohled nad aktivitami zaměstnanců na firemních počítačích za rozumný a motivační. Pravidelný monitoring pracovní výkon zvýší v průměru o 28 procent. Zamezuje excesům typu hodinového surfování či hraní her,“ dodává Hnízdil.

Buďte v obraze

Staňte se naším fanouškem na Facebooku a neunikne Vám žádná novinka na portále ProByznys.info

Naprostá většina zaměstnavatelů se shodne na tom, že toleruje pro uvolnění a nabrání sil zaměstnance 20 min denně. U kreativních profesí to může být ale i výrazně více.

Čas na relaxaci ovšem nesmí být na úkor odevzdané práce. Důsledkem je prodlužování pracovní doby. Řada zaměstnanců dohání své resty v pozdním odpoledni či si dokonce nosí práci domů.

„Pracovní den se tak ve firmách zaměřených na výkon prodlužuje,“ vysvětluje Hnízdil a dodává: „Z naší analýzy v roce 2013 vyplynulo, že příležitostná práce po 18 hodině se týká každé druhé firmy a tento podíl konstantně roste.“

Počítače ustupují smartphonům

Míru zneužití pracovního času v blízké budoucnosti nečekají žádné skokové změny, spíše bude stagnovat. „Největším rizikem budou ovšem pro firmy chytré telefony a tablety, které často nahrazují počítače a nejsou zpravidla monitorovány,“ upozorňuje Hnízdil.

Přitom právě s mobilními zařízeními lze snadno komunikovat na sociálních sítích, sledovat soukromé e-maily, využívat online komunikátory či si prohlížet zpravodajské servery, což jsou nejčastější soukromé on-line aktivity, které zaměstnanci v pracovní době vykonávají.

I mobilní zařízení je však možné monitorovat. Hrozbu přílišného zneužívání pracovního času si uvědomuje stále více zaměstnavatelů. „Monitoring mobilních zařízení proto ve firmách nasazuje stále více firem, meziročně jsme v truconneXionu zaznamenali přibližně 15procentní nárůst,“ uzavírá Hnízdil.

Související