Politická situace v Thajsku

Thajsko, jeden z nejdůležitějších obchodních partnerů České republiky v jihovýchodní Asii, se stále nachází v poměrně nejisté politické situaci. Ta naznačuje, že země v současnosti nefunguje na demokratických základech jako v předchozích letech, kdy se dařilo turismu i mezinárodnímu obchodu s ČR. Je pravda, že Česko z Thajska zboží tradičně spíše dováželo, ale byly i mnohé perspektivní obory pro české exportéry, například vývoz automobilových součástek a příslušenství, textilní stroje, medicínská technika a vybavení pro nemocnice nebo laboratorní přístroje a zařízení pro ochranu životního prostředí. Aktuální zprávy naznačují, že tamní režim za podpory armády zpřísňuje pravidla a obyvatelé doufají v pomoc západních zemí. Masové protestní demonstrace se i nadále soustřeďují zejména v Bangkoku, ale jsou čím dál represivněji potlačovány.

V Dubaji vzniklo hlavní sídlo pro World Free Zone Organisation

World Free Zone Organisation (World FZO) je nová nezisková organizace, která má za úkol působit na podporu kooperace všech volných zón obchodu na světě. Tato organizace byla založena ve švýcarské Ženevě a jejím hlavním sídlem se stala Dubaj. Viceprezident, premiér a nejvyšší panovník Spojených arabských emirátů šejk Muhammad ibn Rašíd al-Maktúm se stane jejím předsedou. Hlavním cílem této nové ambiciózní společnosti je sdílet informace a znalosti ohledně volných obchodních zón, zlepšit jejich popularitu, zvýšit povědomí o daňových výhodách a poskytovat široký výběr služeb jejím členům. Tím hodlá World FZO zvýšit podporu hospodářského a sociálního rozvoje a přímých zahraničních investic.

Dobré zprávy z průmyslu značí váhavé oživení světové ekonomiky

Z indexu nákupních manažerů vyplývá, že podmínky ve zpracovatelském průmyslu největších ekonomik se zlepšují. Ve Spojených státech růst ve výrobě v květnu dosáhl svého tříměsíčního maxima. Čínská ekonomika, která se potýká s problémy, by mohla očekávat zlepšení, a to díky květnovému nejlepšímu výkonu průmyslu za rok 2014. Naopak křivka zpracovatelského průmyslu v Japonsku nezačala stoupat ani v květnu, i když pokles výroby se výrazně zmírnil. Nejzajímavější je vývoj v eurozóně, který je překvapivě tažen sektorem služeb a rostoucí podnikatelskou aktivitou na úkor výrobního sektoru, jenž roste jenom nepatrně. Situace v eurozóně tedy konečně získává pozitivní tendenci, nebezpečím je však výrazná nevyrovnanost výkonu jednotlivých ekonomik (příkladem mohou být dobré výsledky Německa oproti jen vlažnému růstu ve Francii).

Prognózy ekonomického růstu Arménie a Gruzie

Mezinárodní měnový fond (MMF) přináší Arménii spíše špatné zprávy. Tvrdí, že se země v roce 2014 nedočká očekávaného 5% hospodářského růstu. Analytici nevěří, že nová vláda bude takového výkonu schopna. Zahraniční zástupce MMF v Arménii tvrdí, že vývoj ovlivní zejména ekonomická situace v Rusku, která čelí komplikacím kvůli Ukrajině. Závislost Arménie na ruské ekonomice je velká a tamní centralizované hospodářství je stále velmi náchylné k výkyvům. Na druhou stranu předpověď pro Gruzii je lepší, než se očekávalo, a to i přes vnější rizika. Ekonomický růst nastartoval v posledním čtvrtletí 2013 a pokračuje i v roce 2014. Předpokládaný růst by měl dosáhnout 5 %. Vývoj by mohlo ovlivnit snad jen snížení turecké produktivity a již zmíněné události v Rusku a na Ukrajině. Finanční toky těchto dvou zemí totiž tvoří 50 % všech gruzínských peněžních převodů a ty činí 10 % HDP země.

Situace v Pobřeží slonoviny se zlepšuje a země se opět otevírá obchodu

Pobřeží slonoviny, považované na počátku jednadvacátého století za vzor stability ve střední Africe, se v roce 2002 vlivem povstání ozbrojených jednotek na severu změnilo k nepoznání. Amadou Oumarou, vysoký úředník z Africké banky pro regionální rozvoj, v rozhovoru se zahraničním listem Financial Times uvádí, že když zemi na počátku konfliktu opouštěl, předpokládal, že setrvá v exilu půl roku. Jeho pobyt v Tunisku, kde se zabýval převody obchodního kapitálu z destabilizované země na dočasné zahraniční účty, se prodloužil na 11 let. Nyní se situace v zemi opět uklidňuje a příjem na hlavu se vrací na úroveň před začátkem občanské války. Předpokládaný ekonomický růst se podle Mezinárodního měnového fondu bude v letošním roce pohybovat okolo 8,2 %, což je čtvrtý nejrychlejší růst v Africe. Pobřeží slonoviny také plánuje návrat na světový kapitálový trh s nabídkou 500 milionů USD ve státních dluhopisech. Mnozí zahraniční investoři se již do země vracejí a zaměřují se zejména na finanční systém, obnovu infrastruktury a těžbu ropy. Vyšší důvěru ve stabilitu a dobré příležitosti pro byznys má i americká bankovní společnost Citygroup i již výše zmíněná Africká banka pro regionální rozvoj. I přesto však určité pochybnosti přetrvávají, zejména kvůli volbám v nadcházejícím roce.

Podaří se ekonomická transformace v Mexiku?

V roce 2013 zahájil mexický prezident Enrique Pena Nieto nebývalou vlnu transformace, která se dotkne všech odvětví ekonomiky. Mezi nejvýznamnější patří z pohledu zahraničních investorů plán otevřít energetický trh soukromým investicím (dosud ho ovládá státní PEMEX). I když se těžba ropy, která je pro Mexiko klíčová, od roku 1995 snižuje a tento pokles trvá i v roce 2014 (těží se přibližně 2,1 milionu barelů denně), jde o neuvěřitelně zajímavý trh s velkým potenciálem dalšího rozvoje. Je zde možnost rozšiřování těžby, geologického průzkumu a otevírání nových ložisek a také zefektivnění stávající těžby. V rámci reformy energetiky se chce Mexiko zaměřit i na rozvoj petrochemického průmyslu, konkrétně na výstavbu rafinerií a zintenzivnění výroby rafinovaných produktů. Reforma se dotkne i dalšího významného segmentu, a to trhu telekomunikací, který by se měl liberalizovat. Velký dopad bude mít i daňová reforma. Ta ovlivnila vývoj mexické ekonomiky již v prvním čtvrtletí, kdy kvůli zvýšení daní mírně opadla poptávka po mexickém zboží ze zpracovatelského průmyslu. Na tento trend však měla vliv i horší situace a snížená poptávka na americkém trhu, který je nejvýznamnější destinací mexického exportu. Výsledkem je slabý výkon mexické ekonomiky na začátku roku, který donutil vládu snížit předpokládaný odhad růstu HDP z původních 3,9 % na 2,7 %. Na druhou stranu celkově si ekonomika vede dobře - v posledních měsících klesla nezaměstnanost, rostly maloobchodní tržby a zvyšovala se pro Mexiko důležitá produkce automobilů. Další vývoj v Mexiku bude však do velké míry ovlivněn situací v USA, na kterých je mexický trh životně závislý.

Vstoupí Kolumbie již brzy do OECD?

Prezident Kolumbie Juan Manuel Santos předložil během svého pobytu v Evropě v roce 2011 formální žádost o členství v Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Kolumbie je součástí Pacifické aliance, do které patří také Mexiko, Chile a Peru. Pokud by byla žádost o vstup vyřízena kladně, stala by se Kolumbie po Mexiku a Chile třetí přijatou zemí z tohoto seskupení. Chybělo by pouze Peru, které Santos povzbuzuje, aby žádost také brzy podalo. Co se týče kolumbijské ekonomiky, země si vede velmi dobře, a byla dokonce zvolena mezi nejrychleji se rozvíjející hospodářství Jižní Ameriky v roce 2014. V současnosti je čtvrtou největší ekonomikou regionu a její krátkodobý růst je na místní standardy velmi silný. Podpora přichází i ze zahraničí. Americký republikánský kongresman Ed Royce se již delší dobu snaží ovlivnit názor kanceláře pro národní bezpečnost a hospodářskou spolupráci v Bílém domě. Je tedy možné, že dynamické změny v této latinskoamerické zemi, ještě nedávno neblaze proslulé vývozem narkotik, povedou k vyšší mezinárodní spolupráci a k tomu, že získá novou dobrou pověst. Vyšší integrace by měla pozitivní dopad na vývoz i dovoz komodit, zvýšení růstu produktivity i snazší pohyb pracovní síly mezi zeměmi Pacifické aliance.


Dita Nedělková
vedoucí oddělení centra informačních služeb, CzechTrade


Obyvatelé Thajska na snímku protestují v Bangkoku proti státnímu převratu, který provedla armáda. Foto: reuters


Pohled na hlavní kolumbijské město Bogotu. Foto: Shutterstock