Běloruský disident Ales Bjaljacki předčasně opustil vězení. Na svobodu se dostal rok a půl před uplynutím čtyřapůlletého trestu, který mu soud v roce 2011 udělil za daňové podvody. Informoval o tom v sobotu server BBC.
Bjaljacki je považován za jednoho z nejvýznamnějších bojovníků za dodržování lidských práv v Bělorusku a jeho odsouzení řada organizací a západních států označila za politicky motivované.
Bjaljacki jako předseda organizace Vjasna pomáhal řadě kritiků prezidenta Alexandra Lukašenka, který je na Západě označován za posledního evropského diktátora.
Před třemi lety byl obžalován, že nepřiznal a nezdanil peníze, které získal od dárců na své zahraniční konto. Nepřiznáním daně z příjmu údajně způsobil státu škodu přes 757 milionů běloruských rublů (1,8 milionu korun).
Bjaljacki podvod odmítl a tvrdil, že finance z tohoto účtu používal výhradně pro vězněné opoziční aktivisty a nebyly jeho osobním majetkem.
Jeho zatčení způsobilo nedopatření ze strany Litvy a Polska, které předaly Minsku kompromitující údaje o účtech disidentů. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se za omyl omluvil.
Jednapadesátiletý disident byl v minulosti několikrát nominován na Nobelovu cenu za mír a loni získal historicky první mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva.
Analytici podle agentury AP tvrdí, že Bjaljackého propuštění by mohlo odrážet Lukašenkovo přání zlepšit vztahy se Západem v době, kdy Minsk nesouhlasí se svým dlouholetým partnerem Ruskem ohledně konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie propuštění Bjaljackého přivítala a apelovala na vládu v Minsku, aby učinila totéž u všech politických vězňů.
Jejich propuštění a opětovné respektování jejich občanských práv by mohlo "přispět ke zlepšení vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem", stojí podle agentury AFP v prohlášení úřadu šéfky diplomacie EU Catherine Ashtonové. K témuž vybídly Minsk v sobotu Spojené státy. Bjaljackého propuštění přitom označily za "příznivý vývoj".
EU loni v říjnu obnovila své sankce proti Bělorusku o další nejméně rok. Konstatovala tehdy, že Lukašenkův režim dostatečně nepokročil v otázce ochrany lidských práv.
