Ve Fairbankových Dějinách Číny čteme: "Na počátku 17. století se Čchingové na severu Mandžuska začali bránit šíření ruských kupců s kožešinami a různých dobrodruhů, kteří přes Sibiř pronikali do údolí Amuru. Jejich armáda svou početní převahou a silou dokázala snadno smést hrstku Rusů živořících na konci dlouhé cesty přes Sibiř, po níž přicházely jen sporadické posily. Výsledkem srážek mezi Čchingy a Rusy se stala mnohojazyčná pohraniční smlouva uzavřená v Něrčinsku (1689)... Něrčinská smlouva spolu s další rusko-čínskou smlouvou uzavřenou roku 1727 (v Kjachtě) se stala základem pro stanovení hranic mezi Čínou a Ruskem, povolila ruské církevní misi v klidu působit v Pekingu a nepříliš rozvinutému ruskému karavannímu obchodu umožnila vstup do hlavního města čínské říše." Rusko tehdy získalo lepší obchodní podmínky, než které měli evropští kupci obchodující po moři skrz Kanton, ale objem rusko-čínského obchodu, jehož hlavní složkou byly kožešiny a čaj, byl menší než objem obchodu realizovaného po moři. Proč tento historický exkurz? Protože se v mnoha detailech podobá situaci současné, kdy se Rusko snaží napojit na čínské zdroje.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se