Česká republika loni porušila Evropskou úmluvu o lidských právech podle štrasburského soudu celkem osmkrát. Podle rozsudků porušila Česká republika zákaz nelidského a ponižujícího zacházení, dále právo na svobodu a osobní bezpečnost, právo na spravedlivý proces či zásadu ochrany majetku.

Evropský soud pro lidská práva Česku vyčetl mimo jiné připoutání zadrženého muže v policejní cele nebo nevyslechnutí obviněného při rozhodování o jeho vazbě.

Zatímco v osmi případech dal soud zapravdu stěžovatelům, celkem 16 stížností označil za nepřijatelné a o dalších dvou rozhodl tak, že ČR úmluvu neporušila. Dalších 32 stížností se nakonec vyřešilo mimosoudně, ať už smírem, nebo jednostranným prohlášením české vlády. Tři stížnosti vzali stěžovatelé zpět.

Soud kritizoval například postup policistů, kteří v květnu 2010 zadrželi na ulici v Aši podnapilého muže a v policejní cele jej připoutali ke zdi, a to nejdříve za jednu ruku, později za obě ruce a nakonec i za nohy. Policejní inspekce později věc odložila. Policisté se hájili mimo jiné tím, že muž před svým spoutáním prokopl dveře cely.

V "českých" kauzách, které loni štrasburský soud rozhodoval, uplatnili stěžovatelé finanční nároky ve výši přesahující 24 milionů korun. Přisouzena nebo státem přiznána jim byla zhruba osmina z této částky.

České vládě soud loni oznámil 35 nových stížností. Mezi nimi je například stížnost odsouzeného vraha Alberta Žirovnického, který kritizuje podmínky ve věznicích. Zhruba 800 dalších stížností na ČR soud odmítl.

"Česká republika je nazírána jako běžný smluvní stát, který ničím výrazně nevybočuje z řady a v poslední době ani nevyvolává viditelnější zátěž pro soud v podobě velkého počtu stížností, které by proti naší zemi směřovaly", říká soud v bilanční zprávě.

Česko pochybilo v 198 případech 

Zároveň ale do budoucna varovali před možným dopadem pilotního řízení o stížnostech, které se týkají regulace nájemních vztahů. Loni soud sice první vlnu stížností odmítl z procesních důvodů, stále mu ale zbývá rozhodnout o tom, zda regulace nebyla v rozporu s právem vlastníků nemovitostí na ochranu majetku.

Z pilotního řízení může odsouzenému státu vzniknout povinnost zavést odpovídající nápravu, a to i se zpětnou účinností a pro osoby, které stížnost k soudu nepodaly. Taková povinnost se tedy případně může týkat velkého množství poškozených.

Od vzniku ČR do konce loňského roku předložil soud české vládě k vyjádření celkem 698 stížností. Porušení úmluvy následně zjistil ve 198 případech, tedy ve 28 procentech. Ve 29 dalších kauzách Česko porušení úmluvy uznalo samo, 103 případů skončilo smírem mezi ČR a stěžovatelem.

Štrasburský soud je dlouhodobě přetížený, počátkem loňského roku evidoval přes 128 tisíc nevyřízených věcí. Koncem roku 2013 se mu počet nevyřízených stížností podařilo snížit na zhruba 100 tisíc.

Související