Dilema eurovoleb může vypadat také jako výběr mezi Bruselem a Moskvou

Byl to na konci března na Richarda Sulíka téměř smutný pohled. Bývalá liberální hvězda slovenské politiky a chvíli i předseda parlamentu stál u pultíku na bratislavském náměstí Slovenského národního povstání. Uprostřed vrcholícího souboje o nového slovenského prezidenta se pokoušel přilákat voliče na svoji kandidaturu do Evropského parlamentu. Moc lidí si ho nevšímalo.

Na druhou stranu, jeho strana Svoboda a solidarita je téměř jediná, která na Slovensku bere eurovolby, jež se mají konat za dva týdny, celkem vážně. Nejde jen o postoj k Evropě, který je v případě Sulíkovy strany spíš euroskeptický, ale také o to, kolik mohou a chtějí jednotlivé strany za kampaň zaplatit. Většina slovenských stran, podobně jako českých či maďarských, je finančně vyčerpána nedávnými parlamentními i jinými volbami. Naopak, třeba pro polské strany jsou eurovolby letos hlavním politickým aktem - a proto k nim přistupují mnohem vážněji, zodpovědněji a energičtěji.