Situací na energetickém trhu zdůvodňuje pokles čistého zisku vedení společnosti Sokolovská uhelná. Hlavně kvůli propadu cen elektřiny loni vydělala svým majitelům Františku Štěpánkovi, Jaroslavu Rokosovi a Janu Kroužeckému 802 milionů korun, meziročně zhruba o 100 milionů méně.
"I za této velmi složité situace se povedlo udržet hospodaření firmy v kladných číslech," uvedl Zbyšek Klapka, člen představenstva Sokolovské uhelné pověřený vedením ekonomického úseku. Společnost loni utržila za prodej výrobků, zboží a služeb 7,5 miliardy korun, což činilo téměř 90 procent provozních výnosů. V roce 2012 měla tržby ve výši 7,7 miliardy korun.
Na tržbách se nejvýznamněji podílel prodej elektrické energie a souvisejících služeb. Sokolovská uhelná, které patří elektrárensko-teplárenský komplex Vřesová, prodala 3,1 GWh elektrické energie a utržila za ni 4,3 miliardy korun. O rok dříve to bylo 4,7 miliardy. Za teplo, kterým firma zásobuje města Chodov, Nové Sedlo, Nejdek nebo Karlovy Vary, utržila 0,5 miliardy.
Hospodaření firmy výrazně ovlivňuje i dotování obnovitelných zdrojů. "Jestliže v roce 2006 doplácel spotřebitel na obnovitelné zdroje 28,26 koruny za každou megawatthodinu, loni už tento příplatek činil rovných 583 korun," uvedl ředitel divize Zpracování Sokolovské uhelné Pavel Homola s odvoláním na oficiální údaje Energetického regulačního úřadu.
Ve Vřesové společnost zpracovává přes polovinu vytěženého uhlí ze svých dolů Družba a Jiří. Zbytek, loni téměř tři miliony tun, dodává zákazníkům. Utržila za něj 1,8 miliardy korun, meziročně o sto milionů méně.
Zisk Sokolovské uhelné, která v roce 2013 zaměstnávala 3856 lidí (zhruba o 700 méně než před pěti lety), klesá nepřetržitě už od rekordního roku 2008. Kromě ekonomické krize za to může i snižující se těžba uhlí, platba za emisní povolenky a v poslední době i zmíněný propad cen elektřiny.
