Tradiční vizovické kraslice zdobené charakteristickým valašským "múdroslovím" maluje vizovická patriotka Jarmila Adamcová už několik let. Černé kraslice s voskem vytvořenými valašskými vzory nesou také hesla, která jsou mnohdy peprná. "Ale tak se tady mluví," vysvětluje. V záloze má asi stovku takových pořekadel.
Kraslice nesou staré moudrosti zaznamenané ve vizovické kronice a jejím dodatku a dalších knihách o městě. "Třeba ´bez rozprávky s hlavou neponáhlaj rukama´, tedy dvakrát měř, jednou řež. Nebo ´létaly husy za moře, létaly, ovšem labutě se z nich nestaly´ o tom, že člověk se může uplatnit i doma. Lidé, když si to přečtou, musí trošku pohnout mozkem, aby pochopili, co vlastně nápis obsahuje a co tím chce člověk říci. Když někdo dává vajíčko, musí opatrně vybírat," uvedla Adamcová. Mezi dospělými jsou přitom podle jejích slov oblíbené zejména ty s jadrnějšími vzkazy.
Pěkná robka je ráj pro oči, peklo pro dušu a očistec pro šrajtofli.
Roba a fajfka se nepoščává.
Jaké roky - taký rozum.
Hospoda je jediné místo, kde sa ze savců stanů plazi.
Když je chlap potichu, přemýšlá. Když nic neříká ženská, je nasraná.
Esli ste dobří, nahrnů na vás všecku prácu. Esli ste kurva dobří, dokážete se jí zbavit!
Se psaním hesel začala ve Vizovicích Svatava Halová-Kučerová. "Byla to rodina, která žila folklorem. Zůstalo po ní ale málo vzorků. Lidé mi to nosili a ptali se, jestli bych v tom nepokračovala, je o to velký zájem, jsem ráda, že se to obnovilo," říká.
Nejhorší je mytí a skladování
Zdobením vajíček se Adamcová zabývá čtyřicet let, vyrábí také kraslice obkroužkované spletenými drátky či se vnorovskými vzory, ty s valašským múdroslovím dělá asi osm let. Nejtěžší je podle ní najít správnou barvu. "Každý vám řekne něco jiného, vždycky si myslíte, že ten druhý to má lepší," upřesňuje Adamcová, podle které jsou přírodní barvy sice žádané, ale brzy vyblednou a nejsou vhodné pro ty, kteří chtějí kraslice uchovávat.
Jak uvařit vejce, aby nepopraskala, dobře se loupala a měla žloutek tak akorát - čtěte ZDE
Jména tradičních velikonočních jídel se čtou jako poezie. Co se za nimi skrývá? - čtěte ZDE
"Největší práce je s umýváním a skladováním vajec, když už se maluje, to je pohádka," uvedla. Při výrobě tradičních vizovických kraslic se na bílé vajíčko namaluje nejdřív základní vzor, který má být vidět, bíle. "Potom se namočí do žluté barvy a nechá oschnout, maluje se vzorek, co vidíte žlutě, a potom namočí do červené barvy. Co chcete mít uchované červené, to zadeklujete voskem a zbytek natřete na černo," řekla Adamcová.
Důležité však je, aby držela černá barva i mezi písmeny. "Tuš mezi písmenky vypadává, museli jsme vymyslet nějakou barvu, která by písmo udržela, něco do toho dáváme, ale to už je tajné," podotkla Adamcová, která dříve zdobila před Velikonocemi až 1500 vajíček. Nyní jich dělá asi polovinu.
