Rusko během víkendu výrazně snížilo stavy svých jednotek na hranicích s Ukrajinou. Oznámil to kyjevský list Ukrajinska pravda s odvoláním na armádní zdroje. V současné době je podle nich v pohraničních oblastech soustředěno na 10 000 ruských vojáků, zatímco údaje z minulého týdne hovořily o počtech dvojnásobně až trojnásobně vyšších.

Informace o rozmístění ruských vojáků při ukrajinských hranicích se výrazně liší a nelze je hodnověrně ověřit. Šéf ukrajinské Rady národní bezpečnosti a obrany Andrij Parubij minulý čtvrtek prohlásil, že Rusko už stáhlo k hranicím s Ukrajinou na 100 000 vojáků.

Podle západních expertů je ale tento údaj výrazně nadsazený. Spojené státy odhadují stav ruských vojsk na 20 000, západoevropské bezpečnostní agentury uváděly počátkem minulého týdne počet 30 000.

Rusko začalo soustřeďovat své jednotky při ukrajinských hranicích souběžně se záborem Krymského poloostrova. Ruští vojáci a neoznačení příslušníci ruských speciálních jednotek jsou rozmístěni hlavně při hranicích s Charkovskou, Doněckou a Luhanskou oblastí osídlených silnou ruskojazyčnou menšinou.

Jejich přítomnost na dostřel od ukrajinské hranice zdůvodňuje Moskva obavou z protiruských nacionalistických nálad na Ukrajině.

Podle ukrajinských vojenských zdrojů se pravděpodobnost ruské invaze na východě Ukrajiny snižuje. "Už druhý den je patrný odchod vojáků, jejich počet v pohraničních oblastech nepřevyšuje 10 000," řekl agentuře Unian šéf ukrajinského Střediska pro vojenská a politická studia Dmytro Tymčuk. Neznamená to ale podle něj, že "Ukrajinci se mohou sbalit a jít domů".

Tymčukovu informaci agentuře AFP potvrdil mluvčí ukrajinského ministerstva obrany Olexij Dmytračkivskyj. Důvodem podle něj může být pouhá obměna jednotek, pohyby vojsk ale mohou souviset i s rusko-americkým vyjednáváním o uvolnění v rusko-ukrajinských vztazích. O řešení konfliktní situace v neděli v Paříži hovořili ministři zahraničí USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov.

Ti se shodli na diplomatickém řešení krize na Ukrajině a také na tom, že jak Moskva, tak Washington budou při hledání možného řešení spolupracovat s ukrajinskou vládou. 

Spojené státy nicméně nadále neuznávají připojení Krymu k Ruské federaci. 

Do krymského hlavního města Simferopolu přiletěl v pondělí ruský premiér Dmitrij Medveděv s polovinou ministrů své vlády. Ruský premiér to oznámil na svém twitterovém účtu. "Jsme v Simferopolu. Vláda tu posoudí rozvoj Krymu," napsal Medveděv. 

Medveděv na schůzi vlády oznámil dalekosáhlý plán hospodářského rozvoje Krymu a posílení jeho vazeb na Ruskou federaci. Chystanou rozsáhlou integraci má zastřešovat nově zřízené federální ministerstvo pro záležitosti Krymu, do jehož čela premiér postavil Olega Saveljeva, dosavadního náměstka ministra hospodářství.

Už v červnu se podle Medveděva zvýší platy státních zaměstnanců na Krymu na ruský celostátní průměr. Obdobně chce Moskva pomoci i krymským důchodcům, rozdíl v nákladech na platy a sociální dávky vyrovná speciální dotace z ruské rozpočtové rezervy. Se zvýšením výdělků mohou počítat i ruští vojáci a policisté, kteří slouží na Krymu.

Rusko na Krymu zřídí novou univerzitu celostátního významu. Od počátku příštího školního roku se krymští školáci budou učit podle ruských, nikoli ukrajinských osnov.

Zlepšit dopravní spojení s ruskou pevninou má podle Medveděva až dvojnásobné zvýšení kapacity trajektové přepravy mezi východokrymským přístavem Kerč a ruským Krasnodarským krajem. Klíčový význam má pro Krym dodávka pitné vody, která se dosud zajišťuje z ukrajinské pevniny. Podle Medveděva lze poloostrov strádající velkým nedostatkem vody zásobovat speciálním vodovodem z Krasnodarského kraje.

Rusko chce na Krymu povzbudit investice, podle předsedy ruské vlády mohou příchozí podnikatelé počítat s daňovými prázdninami do konce letošního roku. Rusko chce podle agentury ITAR-TASS na Krymu zřídit autonomní ekonomickou zónu, aby se poloostrov nestal pouhým příjemcem dotací z centra, ale samostatnou hospodářskou jednotkou. Zlepšit se má i letecké spojení s ruskou pevninou.