V roce 1960 vyšla v časopise ABC „prognóza“: „Budovatelé komunismu v SSSR i u nás budou mít k dispozici moderní automatizované závody, zvládnou zemědělské práce průmyslovým způsobem, budou pracovat šest hodin denně. V té době proniknou hluboko do tajů vesmíru. To všechno se promítne do každodenního života: 250 milionů tun oceli ročně, hojnost všech prostředků, městská doprava zdarma, bezplatné stravování ve školních a závodních jídelnách, bydlení v prostorných bytech bez nájemného, levné nebo bezplatné turistické základny atd. To není začátek fantastické povídky našeho časopisu, to je reálný dvacetiletý program Komunistické strany SSSR, o kterém píše, mluví a přemýšlí celý svět. Bledne sláva kapitalistické techniky a výroby. Vždyť za deset let předstihne SSSR USA dvaapůlkrát a v roce 1980 bude jeho náskok sedminásobný. Je krásné žít v takovém světě!“ Co mají tato fantasmagorická slova společného se současnou situací kolem Ukrajiny a s krizí ve vztazích mezi Ruskem, EU a USA? Zdánlivě nic, ale ve skutečnosti skoro všechno.

Jak ohromit svět

Rusko je velmoc, ale Moskva trpí představou, že to svět nevnímá zřetelně. Proto na různých frontách demonstruje své kapacity a schopnost jednat nezávisle, bez jakékoli podpory zvenčí. Pocit nedostatečné úcty a respektu trápí ruské vládce již po staletí. Netěší je úcta, obdiv ani strach v očích malých, chudých a bezvýznamných. Touží po uznání velkých, bohatých a mocných. Navzdory populárním tvrzením o nezbytnosti otočit se zády k Západu a intenzivně se zapojit do dění na Východě visí pomyslné „zrcadlo“, od nějž vládce Kremlu chce slyšet pozitivní odpověď na otázku „Kdo je na světě nejkrásnější“, stále tam, kam je zavěsil Petr Veliký.

Proč tomu tak je? Kdykoli se v ruských/sovětských dějinách objeví reformátor, jeho pokus sprintem dohnat Evropu/Ameriku, které na trať vyrazily minimálně o desetiletí dříve, vždy, a bohužel zcela logicky, skončí neúspěchem.

Pokus o pohled do třpytivého „zrcadla“, jež se objevilo v Asii, zatím také nedopadá nejlépe. Rusko chtělo Asii ohromit během summitu APEC ve Vladivostoku, v jehož předvečer byl otevřen nejdelší zavěšený most na světě, ale nestalo se. Japonsko, Jižní Korea a teď již i sousední Čína mají takových mostů několik desítek, a navíc každodenně intenzivně využívaných. Vpravdě gigantická stavba totiž spojuje město s necelými 600 000 obyvateli, z nějž se má stát „východní hlavní město RF“, s místním Ruským ostrovem, na němž žije asi 5000 lidí. Most je přitom konstruován na kapacitu 50 000 vozidel denně! Něco takového nemohlo uniknout pozornosti sdělovacích prostředků a záhy se ukázalo, že asijská média dovedou být stejně „jedovatá“ jako jejich euro-americké protějšky.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se