Ruská intervence na Ukrajinu vybízí k několika paralelám. Nejbližší se zdá gruzínská krize: tam Moskva zasahovala, aby "ochránila" dvě enklávy ohrožené vládou v Tbilisi. Stejně tak lze myslet na Slobodana Miloševiče, který při rozpadu Jugoslávie rozhodl vsadit na Velké Srbsko, na něž se odvolával při "ochraně" Srbů v sousedních republikách.

Je tu ale i jiná paralela, méně nápadná, ale neméně osvětlující: politika Moskvy vůči Ukrajině za posledních několik měsíců jako kondenzovaná verze případu poválečného Československa. Ke srovnání vybízejí tři roky: 1947, 1968, 1989. Nynější krizi, povstání "Euromajdanu", vyvolal prezident Viktor Janukovyč, když loni v listopadu pod ruským tlakem odmítl těsně před očekávaným podpisem smlouvu o přidružení Ukrajiny k Evropské unii. To připomíná epizodu z počátků studené války. Československá vláda 4. července 1947 jednomyslně schválila účast své země na Marshallově plánu. Vládní delegace odcestovala 9. července do Moskvy, kde po ní Stalin požadoval, aby Československo své rozhodnutí anulovalo, což se nazítří také stalo. Ministr zahraničí Jan Masaryk, syn prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, tehdy při návratu svému kolegovi z vlády Ripkovi řekl: "Odjel jsem do Moskvy jako ministr suverénní země a vracím se jako Stalinův pacholek." To byla předzvěst "pražského převratu" z února 1948 a pohlcení státu sovětským blokem.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se