Dolů do suterénu klubu Gaslight se chodilo z ulice, šest schodů po levém a devět po pravém schodišti. Uvnitř vždy mlha, narváno a každý večer teplo a kouř. Kořalka jen pašovaná pod kabáty a v publiku písničkáři, vousatí básníci, ozbrojení rabíni, dokonce i křivozubá dívka s křížkem na prsou, jak ve svých knižních Letopisech vzpomíná Bob Dylan. Tento newyorský folkový klub ze začátku šedesátých let je ústřední lokací nového filmu bratří Coenů nazvaného V nitru Llewyna Davise, ovšem spíš než skutečným Gaslightem se zde stává dějištěm mýtu.

Také ti, kdo klub obydlují, celá hudební scéna ze čtvrti Greenwich Village, jako by patřili do legend. Slévají se tu příhody a pějí písně skutečného zpěváka Davea Van Ronka, ale protagonista filmu jeho jméno nenese: pouze Van Ronkův význam "zhušťuje" do vyprávění o podmanivé osobnosti, která se nedokázala prosadit ve správný čas a na správném místě. Příběh o neúspěšném písničkáři, který na prahu nové éry doufá, že bude jejím vyvoleným, je pro tu dobu typický. A Dylan? Ve filmu se objevuje symbolicky, jako věrozvěst, jehož příjezdem do New Yorku jedna věc začíná a jiná končí.

Zatím jste si přečetli 10 % textu. Pokračování je k dispozici pouze pro platící čtenáře.

Předplatitelé mají i řadu dalších výhod: nezobrazují se jim reklamy, mohou odemknout obsah kamarádům nebo prohlížet archiv.

Proč ji potřebujeme?

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste se mohli k článku kdykoli vrátit a nemuseli jej platit znovu. Pokud již u nás účet máte, přihlaste se.

Potřebujeme e-mailovou adresu, na kterou pošleme potvrzení o platbě.

Pokračováním nákupu berete na vědomí, že společnost Economia, a.s. bude zpracovávat vaše osobní údaje v souladu se Zásadami ochrany osobních údajů.

Vyberte si způsob platby kliknutím na požadovanou ikonu:

Platba kartou

Rychlá online platba

Připravujeme platbu, vyčkejte prosím.
Platbu nelze provést. Opakujte prosím akci později.