Když před Ivo Ištvanem zmíníte jméno Baltasara Garzóna a jen napůl vážně se zeptáte, jestli se náhodou necítí jako on, vrchního státního zástupce v Olomouci se to ani v nejmenším nedotkne.

"Vlastně to není tak špatný vzor," usměje se nakonec a z tónu hlasu je poznat, že ho to možná i těší. Nejsem samozřejmě první, koho paralela mezi olomouckým návladním a slavným španělským vyšetřujícím soudcem napadla. Je to paralela jako každá jiná, naprosto kulhající, povrchní, v zásadě nesmyslná, ale pro potřeby autora vyhovující, takže proč si s ní nepohrát.

A nenapadá tedy jen ty, kteří se na některé Ištvanovy kroky dívají kriticky, ale i jeho obdivovatele. Například šéfredaktora Deníku Referendum Jakuba Patočku, který tak Ištvana otituloval, když jej loni v prosinci zařadil do redakčního výběru šesti osobností roku 2013. Ocitnout se na jedné lodi s lídry nové české levice, tomu se říká výzva! Takže co nám z té povrchní paralely vlastně vyplývá?

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se