Zahraniční politika se v českém prostředí vyznačuje dvěma základními rysy. Na jedné straně je tu snaha stranicky formulovat jedinečné a ideové principy zahraniční politiky, což se v minulosti nezřídka kdy projevilo v urputných a paralyzujících sporech. Na straně druhé sílí tendence k přejímání hlavního proudu evropského (zahraničně)politického smýšlení, které neposkytuje příliš prostoru pro vlastní politické profilování. Z prolínání obou fenoménů pak vyplývá převládající pocit odevzdanosti a "nezájmu" o zahraniční politiku.
Nové politické vedení ministerstva zahraničních věcí nedávno vyzvalo k probuzení české zahraniční politiky spolu s tezí, že slabý zájem o zahraničí je chybou. Podlehnout této odevzdanosti by opravdu bylo chybou. Na druhou stranu ale platí, že česká politická veřejnost není schopna se ideologicky shodnout na zahraničněpolitických principech, které by překlenuly základní a mělkou shodu na "sounáležitosti se Západem", která je dosud určujícím faktorem české zahraniční politiky. Na to je politická společnost příliš rozdělená a z hlediska intelektuálních kapacit a celkového nadhledu také nedostatečná.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
