Schválení novely služebního zákona předcházela dlouhá debata. Jejím projednáním v prvním čtení totiž prezident Zeman podmínil jmenování nové vlády koalice ČSSD, hnutí ANO a lidovců. Nakonec byla novela schválena a nyní půjde na projednání do výborů. 

Opozice v posledních dnech proti zákonu často vystupovala. Normu nazvala „lex Babiš“ kvůli tomu, že by přijetí tohoto zákona vyřešilo možný problém Andreje Babiše získat lustrační osvědčení.

V rámci debaty část poslanců argumentovala tím, že zákon je platný už od roku 2002, tedy od chvíle, kdy ještě Andrej Babiš v politice nebyl, ale pouze nenabyl platnost. Stále navíc není prokázána Babišova údajná spolupráce s StB, kvůli čemuž se na Slovensku soudí. Samotný Babiš se ohrazuje tím, že zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon.

Poslanci TOP 09 a Starostů chtěli s občanskými demokraty novelu zamítnout už v úvodním kole projednávání. Jejich návrh ale neuspěl. Proti bylo 96 poslanců. 

Předkladatelé z řad ČSSD zdůvodňovali normu potřebou odpolitizovat státní správu. "O lustračním zákonu vůbec nehovoříme, neupravujeme ho," oponoval předseda poslanců ČSSD Roman Sklenák, podle kterého zákonem rozhodně nebude otevřena cesta spolupracovníkům někdejší komunistické Státní bezpečnosti do vlády. "Státní správa potřebuje lepší organizaci, lepší řízení, více kontroly a oddělení politického vlivu," hájil předlohu zpravodaj a Sklenákův stranický kolega Jan Chvojka.  

Opozice za ním vidí ale jen ústupek Zemanovi a pomoc Babišovi usednout ve vládě. "Ve skutečnosti schvalujeme lex Babiš," zdůraznil předseda klubu TOP 09 a Starostů Miroslav Kalousek. Nezmění se podle něho nic jiného než třiadvacetiletá ústavní zvyklost, podle níž kandidát na ministra musí předložit prezidentovi čistou lustraci.  

V únoru přijde do sněmovny druhý návrh

Kritizovali ji i komunisté. "Údajné odpolitizování státní správy by mělo začít politickým obchodem," uvedl s poukazem na Zemanovu podmínku Babišovi Miroslav Grebeníček (KSČM). Volal po úplném zrušení lustračního zákona, což už komunisté navrhli.  

Předloha sociální demokracie například ruší oprávnění vlády upravovat organizační strukturu služebního úřadu, které má zůstat pouze generálnímu řediteli státní služby. Bude stát v čele nového generálního ředitelství státní služby a jeho funkční období má být šestileté.  

Nově by se také zrušily smluvní platy a zavedlo se 16 platových tříd namísto 12. Některé výhody úředníků naopak norma ruší. 

Vlastní novelu předložila i Rusnokova vláda v demisi. Podle ní by se jinak jmenoval generální ředitel státní služby a úředníci by si naopak přilepšili o benefity na ošatné a dopravné. Předlohu by mohli poslanci začít projednávat na únorové schůzi. 

Související