Nový rok přinese změny i v samotném vlastnictví obchodních společností. V souladu s celou koncepcí nového obchodního práva přináší jejich majitelům nové možnosti. Například pro vytvoření sofistikovanějších vlastnických struktur a rozdělení práv atraktivních pro vstup investorů. Na druhou stranu ale větší volnost může představovat i rizika a nové povinnosti.

Na první pohled zásadní změnou je větší oddělení dvou nejpoužívanějších kapitálových společností - s ručením omezeným a akciové společnosti. Oproti stávajícímu obchodnímu zákoníku stanoví zákon o obchodních korporacích, který ho po prvním lednu v oblasti společností nahradí, jednotnou základní úpravu. Ta staví na pravidlech platných pro všechny - i nepodnikatelské - právnické osoby, zanesených v novém občanském kodexu.

"V základu přináší pro všechny čtyři společnosti stejnou regulaci a jen v dobrovolné nadstavbě přináší řadu novinek. Především u akciových společností a společností s ručením omezeným," říká hlavní autor nového zákona Bohumil Havel působící v kanceláři PRK Partners. Výsledkem má být proti dnešku osamostatnění právě dvou nejčastějších typů společností. Jasnějším oddělením samotného zákona odpadnou i některé dnes platné a často zbytečné povinnosti a omezení.

Cenné papíry s r. o.

Že je nový zákon celkově vlídný ke společnosti s ručením omezeným, uznávají i jeho kritici. Dává především větší prostor pro dohodu o postavení jejich společníků.

Ruší se také mnohá omezení, která byla nezbytná u akciové společnosti. Přichází i více možností, jak nastavit hlasovací práva a jejich výkon nebo různý podíl na zisku a ztrátě. "To nabídne více modelů pro investory," říká Havel s tím, že zákon nikoho k novým pravidlům nenutí.

Nejviditelnější často až přeceňovaná změna je snížení základního kapitálu na minimální korunu po vzoru Polska, Německa, nebo Francie. To by mělo zlevnit a zrychlit zakládání společností, ale uvolní se tím i další finance. "Souvisí s tím snížení nebo rozpuštění rezervního fondu," vysvětluje Havel.

Na námitku, že je kapitál základem ručení, vysvětluje, že dnes je minimální částka 200 tisíc korun splatná do pěti let a při založení je třeba složit 30 procent. Ty jsou následně stejně ze společnosti obvykle rychle vyvedeny a garance je tak i dnes minimální. "Buď si dále můžeme hrát na to, že to něco garantuje, nebo se spolehnout na jiné nástroje ochrany věřitele prostřednictvím především insolvenčního práva a odpovědnosti," dodává Havel s tím, že ochrana je dána nikoliv částkou v účetnictví, ale skutečným stavem majetku.

Na možné námitky zneužívání snadno zakládaných společností pak podle něj existují jiné zákonné nástroje. A bát se prý není třeba ani rychlého nárůstu počtu prázdných korporací. "Podle studií například v Německu jejich počet po podobné změně rychle stoupl a poté zase rychle klesl, protože zareagoval trh," dodává Havel.

Někteří odborníci ale využívání těchto minimalistických možností nedoporučují. "Takto podkapitalizovaná společnost se od začátku ocitne v situaci hrozícího úpadku, která může být pro její jednatele i společníky velice riziková," uvedl v časopisu Právní rádce Petr Čech z katedry obchodního práva pražské právnické fakulty působící i v kanceláři Glatzová & Co.

Další změnou je i oddělení podílů jednoho společníka, které nově nemusí "srůstat" v jeden. Část podílu tak půjde snáze prodat. Rozšiřují se i možnosti, jak společnost opustit. K podílům lze nově vydat i cenné papíry, takzvané kmenové listy, podobné akciím. Ty přinášejí především snazší převod - na rozdíl od klasického převodu podílu postačí ústní smlouva, předání cenného papíru a rubopis bez ověřeného podpisu. Převod je tak výrazně jednodušší, ale jen obtížně lze zjistit například přesný okamžik převodu, což může být v mnoha případech klíčové. "Vydá-li s. r. o. kmenové listy, ztratí kontrolu nad jejich převodem," uvádí Čech.

Akcie s novými právy

Podobně jako u společnosti s ručením omezeným se některé změny dotknou i akciových společností. Obdobně se otevírá více možností, jak jeden akcionář může vlastnit akcie více druhů. Je také na společnosti, jaké akcie vydá a jak nastaví jejich práva. Kromě klasických, takzvaných kmenových, jde například i o akcie se zvláštními právy, které majiteli přinesou například rozdílný podíl a váhu hlasů.

Jsou přitom stanovena i určitá omezení, například nelze vyplácet úrok zcela bez ohledu na hospodářský výsledek společnosti. Lze nicméně stanovit odlišnou výši dividend od kmenových akcionářů i odlišnou výši případného likvidačního zůstatku.

Nové jsou i takzvané kusové akcie bez jmenovité hodnoty, která se odvíjí od počtu skutečně vydaných kusů.

Cílem je opět umožnit zakladatelům a následně akcionářům nastavit lépe strukturu a vztahy ve společnosti. Rozšířit by se tím měly opět možnosti pro investory, ale ulehčit i změny základního kapitálu a financování společnosti jeho prostřednictvím.

Nové druhy akcií však také skrývají některá úskalí. "Bude-li se s uvolněním druhů akcií dobře pracovat, může to být pozitivní změna. I zde ovšem platí, že špatné užití otevírá cestu ke zneužívání i nechtěným problémům," upozorňuje advokát Robert Pelikán.

Nový zákon se snaží výslovně řešit i některé spíše technické problémy, kterými se dříve musely zabývat soudy. Například možnost nahradit podpis akcie razítkem, takže odpadá zdlouhavá a nákladná procedura. Podobně lze jednoznačně dobrovolně měnit akcie například při poškození.

Změnou u obou typů společností při jejich zakládání bude také jmenování znalce pro ocenění nepeněžitých vkladů nikoliv soudem, ale společností samotnou.


Akciová společnost

2 MILIONY

korun je stále výše základního kapitálu akciové společnosti. Nově bude možné namísto korun použít eura.

Společnost s r. o.

1 KORUNA

je nově výše základního kapitálu společnosti s ručením omezeným. Dosud to bylo 200 tisíc korun.