Nová pravidla pro obchodní společnosti jsou podle hlavního autora zákona o obchodních korporacích Bohumila Havla evolucí současného práva. Navazují na dnešní normy a rozhodování soudů, a především přinášejí nové možnosti. Oproti kritikům se také neobává tolika problémů v případě nejasností. "Při rozumné interpretaci, a to nikoliv za každou cenu, se dá řada věcí správně vyložit," říká Havel, který dnes působí v kanceláři PRK Partners.

HN: Čeká obchodní společnosti na Nový rok právní revoluce?

Vývoj od roku 1991 dovedl české právo korporací do podoby, která je v obecné podobě akceptovaná, ale nikoliv v detailu. A právě v detailu je ten problém. Nový zákon není revoluční, snaží se navazovat na současnou judikaturu a velká část z ní bude použitelná. Samozřejmě v detailech, které se týkají správy korporací, změny jsou a to bude podnikatele nutit do rozhodnutí, jak si vztahy ve společnosti upraví. Budou mít nové možnosti, které využít mohou, ale nemusí.

HN: Jaké konkrétní změny na společnosti dopadnou?

Společnosti, které vznikly před účinností nového zákona, existují a fungují dále, nikomu se nic neděje. Do šesti měsíců ode dne účinnosti má povinnost uzpůsobit své vnitřní předpisy několika závazným pravidlům. Těch je velice málo, mnoho s. r. o. nebude mít žádnou změnu, to víme i z praxe, kdy už je nyní kontrolujeme.

Od 1. ledna by si tak podnikatelé měli především sednout a zamyslet se, jestli mají vše správně nastavené a zároveň, jestli to nechtějí sami změnit. Z hlediska vnitřního chování ale vědí, že mohou běžet postaru. Dokonce nový zákon říká, že pokud se spolehli na pravidla, která nebyla ve starém obchodním zákoníku povinná a nově už tam nejsou, stávají se jako by součástí vnitřních pravidel společnosti. Mají možnost si také říct, že nechtějí běžet částečně postaru a částečně nově. Pak se mohou dobrovolně zcela podřídit nové úpravě, což se zapíše do rejstříku a bude to veřejně známo.

HN: Která jsou tedy závazná pravidla, jimž se společnosti musí podřídit?

V případě s. r. o. to bude především to, že se nově předpokládá, že společenskou smlouvu mění všichni společníci, pokud v ní není dohodnuto, že to může dělat valná hromada. Dnes je pravidlo přesně opačné. Musí si uvědomit, že pokud mlčí, tak nerozhoduje valná hromada, ale všichni. Zpravidla to tam budou ale mít, protože si dnešní zákonné pravidlo opsali do stanov a nic se pro ně nemění.

Nově je také převod obchodního podílu na třetí osobu možný, ledaže je nějak podmíněn. Dnes možný není, pokud není naopak ve společenské smlouvě dovolen. Platí ale přechodné ustanovení a mohou fungovat postaru. Mění se dále možnosti rezervního fondu, který se může rozpustit. Dále se třeba upřesňují možnosti distančního hlasování na valné hromadě.

HN: Jaké jsou naopak nové možnosti?

Především druhy podílů. Pokud budu shánět investora nebo věřitele, mohu mu nabídnout více možností, vytvořit velmi sofistikovanou vnitřní správu a zákon na to výslovně pamatuje. Správu a řízení tak mohu i výrazně zjednodušit, zavést třeba distanční hlasování na valné hromadě. Založení a chod společnosti se také zlevní - podnikatel může snížit základní kapitál a použít ho jinak a rozpustit rezervní fond.

HN: Ozývají se ale obavy, že bude naopak rizikovější například postavení managementu, širší odpovědnost a vyšší tresty.

Management má už dnes povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, povinnost jednat loajálně a pečlivě. A odpovídá za to. Nově má navíc možnost vyvinit se díky možnosti odvolat se na podnikatelský úsudek, a navíc se i v rámci obchodního vedení může jít na některé otázky zeptat valné hromady. Takže naopak může být jeho postavení méně rizikové. Co se opravdu mění, je koncepce odměn. Hlavní rozhodovací slovo ve fungující společnosti by měl mít společník. Proto některé kroky jako odměňování managementu nebudou možné bez souhlasu valné hromady.

HN: Nebude problém v tom, že řadu pravidel a pojmů budou teprve vykládat soudy a třeba insolvenční správci mohou žaloby jen zkoušet?

Je pravda, že třeba insolvenční správci mohou zkoušet žaloby ve prospěch majetkové podstaty. Ale proto je tam dvojí důkazní břemeno a například manažer se může z úpadku vyvinit. A také je možné se pojistit. Pokud budou tedy insolvenční správci žalovat ze cviku, což je možné, tak si musí manažeři obecně říct, že jim nesmí dávat prostor. Nově je tedy ještě důležitější pořizovat si důkazy o svých rozhodnutích, aby měli argumenty a mohli říct: Víc jsem udělat nemohl. A soudce bude muset souhlasit, že je to pravda a víc udělat nemohl. Když to například bývalý manažer k dispozici mít nebude, soud otočí důkazní břemeno, a bude to muset dokázat insolvenční správce.

HN: Může mít nestabilní prostředí, než se ustálí praxe, negativní vliv na zahraniční investice? Například nejasnosti u otázky ručení za dceřiné společnosti?

Korektní advokát předloží investorovi posouzení rizika, investor se na to podívá a řekne si, ano, to se může stát. Ale je to v pořádku, protože to se může stát i v Německu, když budu třeba zneužívat svou pozici devadesátiprocentního společníka. Věřím, že se jim to nemusí líbit, ale to samé se jim stane v britské nebo německé jurisdikci. Jinými slovy, pro korektního investora z normálního právního prostředí to není odrazující. Je to otázka pohledu - buď chci fungující právní řád, nebo sem chci dostat kohokoliv. Ačkoliv je zákon otevřený, tak ne za každou cenu. A určitou částí investorů to třeba může být vnímáno jako překážka.

HN: Napsal byste dnes některou část zákona po proběhlých diskusích jinak?

Řada věcí, které se do zákona promítly, je výsledkem diskusí a já nesu odpovědnost především za formulaci, obsah jsem někdy nebyl schopen ovlivnit. To ale není výmluva. Co bych udělal jinak, je monistický systém akciové společnosti tak, aby to byl skutečně monistický systém správy akciové společnosti. Při ponechání pravidel ze zákona je to jakýsi quasimonistický systém, protože má stále dva orgány.

Při psaní komentáře také narazíte na řadu otázek, které buď vyložíte tak, jak bylo zamýšleno, nebo ne. Takže ano, je tam několik věcí, které by se daly napsat jinak - třeba v oblasti smlouvy o výkonu funkce nebo odměňování managementu. Možná bych také revidoval některé formulace, třeba i návaznost na nový občanský zákoník. Ale spíše bych se věnoval detailu, neměnil bych koncepční věci.


Je na podnikatelích, jak si vztahy ve společnosti upraví. Budou mít nové možnosti, které využít mohou, ale nemusí.



Bohumil Havel (38)
Od roku 2010 docent obchodního práva, dříve působil na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, kterou absolvoval. Od roku 2001 byl členem týmu rekodifikace soukromého práva a hlavním autorem zákona o obchodních korporacích. Podílel se i na insolvenčním zákonu. Působí v kanceláři PRK Partners.
FOTO: HN - JIŘÍ KOŤÁTKO