Změny soukromého práva přinesou mnoho nejasností a budou mít výrazný dopad na byznys. Myslí si to právník Petr Čech, který působí na Právnické fakultě UK v Praze a v kanceláři Glatzová & Co. "V řadě případů nebudeme vědět, co platí," myslí si.

HN: Co je podle vás hlavním problémem rekodifikace?

To, že mění i to, co se měnit nemuselo nebo nemělo. A máloco mění jasně. Advokáti nebudou vědět, co klientům poradit. Notáři, co a jak správně sepsat. Soudy, jak soudit. Často ani v teorii nevíme, jaké řešení prosazovat. A čím méně víme, tím více spěcháme. Stát otočil kormidlem právního vývoje o desítky stupňů. Za datem 1. ledna 2014 vystavěl nebývale ostrou zákrutu. A místo aby přibrzdil, řítí se do ní plnou rychlostí. Je jasné, jak to musí skončit.

HN: Mohl byste uvést příklad?

Bohužel desítky. Dnes například zákon stanoví, že když jeden z manželů nabude podíl ve společnosti, druhý manžel se nestává společníkem. Nemůže přijít na valnou hromadu, nemá práva ani povinnosti společníka. Nový zákoník ustanovení vypustil. Naopak zdůraznil, že takový podíl se stává společným. Zákon o korporacích dodal, že kdykoliv je podíl společný, všichni spoluvlastníci jsou společníky. V tom vidím jasnou změnu. S některými kolegy proto tvrdíme, že po Novém roce se i druhý manžel stává společníkem. Tedy například manželka, která dosud neměla vůči společnosti postavení společnice, společnicí najednou bude. Bude nutno aktualizovat seznamy společníků, zápis v obchodním rejstříku, změnit praxi konání valných hromad a podobně.

HN: Objevují se ale i protichůdné názory, že se nic nezměnilo.

No právě. Když nové právo přednáším, musím upozornit na opačné názory a připustit pochybnosti. Sám tedy nemohu jasně radit. Kdo má pravdu, řeknou až soudy. Na první rozhodnutí ale budeme čekat roky. Váhu budou mít až judikáty Nejvyššího soudu. Právníkům začínají zlaté časy. Podnikatelům leda potíže.

HN: Nepomohlo by sjednocující stanovisko Nejvyššího soudu?

Samozřejmě pomohlo. Takové sjednocující stanovisko bychom ale potřebovali tak jedno týdně. Bavíme se o jedné z desítek takto velkých věcí. A to ještě jen těch, o kterých už víme. Kolik jich teprve odhalíme, až rekodifikace nabude účinnosti? Například u pravidel střetu zájmů. Dozorčí rada či valná hromada podle nich můžou členům orgánu pozastavit výkon funkce, zjistí-li kolizi mezi jejich zájmem a zájmem společnosti. Není jasné, zda to platí i pro společníky a akcionáře. Zda i jim může dozorčí rada či valná hromada pozastavit výkon práv. Text zákona je bohužel opět nejasný. Tvrdím (a je nás více), že je nesmyslné uvažovat o tom, že společníkovi či akcionáři by se pozastavoval výkon práv. Přečtěte si ale komentář k zákonu o obchodních korporacích. Dočtete se, že pravidlo platí i pro ně. To je zajímavý experiment.

HN: Co to podle vás bude znamenat v praxi?

Většina na valné hromadě tímto způsobem klidně eliminuje menšinu. Na pár let jí prostě pozastaví výkon společnických práv. Nějaký zájmový konflikt se vždy najde. A menšina se o svá práva (a řešení tohoto problému) bude dalších pár let soudit. A to pořád není to nejhorší, co rekodifikace podnikatelům nabídne.

HN: Týkají se krizová místa i odpovědnosti statutárních orgánů?

V této oblasti je rizik nejvíc. Autoři se například inspirovali v Anglii pravidlem wrongful trading. Podle mne je ale přetvořili tak, že i Angličan by se divil. Podle české úpravy bude člen orgánu ručit neomezeně za všechny dluhy společnosti, i libovolně staré. Pokud tedy bude rozhodnuto, že korporace je v úpadku a člen měl a mohl vědět, že úpadek hrozil, ale neučinil dost pro jeho odvracení. To samé bude platit pro bývalého člena orgánu. Může být třeba i pět let ze společnosti pryč. Je to trest za neznalost a pasivitu. A velice nebezpečné ustanovení. Musíme vyjasnit, co znamená. Kdy hrozí úpadek, jak to zjistit, co dělat k jeho odvracení, co ještě stačí, co už ne.

HN: Autoři zákoníku ale protiargumentují krytím podnikatelským úsudkem a podrobnějším vymezením péče řádného hospodáře.

Podnikatelský úsek se týká jen podnikatelského rozhodování. Tedy rozhodování typu investovat, či neinvestovat, zavřít továrnu, či nezavřít. Před ručením za dluhy upadlé společnosti neochrání. Co přesně péče znamená, díky judikatuře víme již dnes. Neomezeně ručit za dluhy společnosti navíc bude i vlivná nebo ovládající osoba. Také ona - při striktním výkladu zákona - bude muset s péčí řádného hospodáře odvracet úpadek od osoby jí ovlivněné či ovládané. Jinak její dluhy zaplatí ze svého. Vlivná osoba je přitom vymezena jako každá, která má vliv. Může to tak být kdokoliv, banka i advokát. Nejen pro zahraniční investory půjde o obrovské riziko, které může zbořit veškeré podnikání a vést k masovému exodu našich společností do jiných právních řádů. Samozřejmě i toto si budeme muset vyříkat a jasně k tomu stanovit korektiv.

HN: Nemyslíte si ale, že určité nedostatky vyvažuje třeba nová koncepce ve smyslu "ať je právní jednání spíše platné než neplatné"?

Rekodifikace je plná dobrých myšlenek a koncepcí. Netvrdím, že vše je špatně. Za dvacet let, až se zákoník pročistí novelami, prosadí se jasná stanoviska a ustálí judikatura, bude nové právo lepší než to dnešní. Ale než se tak stane, čeká nás peklo. Soudy budou zavaleny. Mohli jsme si to ušetřit.

HN: Pomohla by novela?

Jinou cestu nevidím. Nemůžeme čekat, až insolvenční správci či věřitelé zažalují první společníky za to, že včas neodhalili hrozící úpadek společnosti, do níž u nás investovali, a nečinili dost pro jeho odvracení. Novela ale byla nutná ještě před účinností rekodifikace. Proto jsem byl velkým zastáncem odkladu této účinnosti. Nové zákony jsme prostě měli opravit a vyjasnit, než začnou působit. Uvědomme si, že občanský zákoník je koruna civilního práva, jeho základní předpis. Po ústavě a Listině třetí nejdůležitější zákon země.

 

Nejen pro zahraniční investory půjde o obrovské riziko, které může zbořit veškeré podnikání a vést k masovému exodu našich společností do jiných právních řádů.


Petr Čech (38)
Absolvoval Právnickou fakultu UK v Praze, kde nyní působí. Vedle své akademické kariéry pracoval například jako ředitel legislativního odboru Komise pro cenné papíry. Do kanceláře Glatzová & Co. nastoupil jako counsel v roce 2011.
FOTO: HN - MARTIN SVOZÍLEK