Druhé kolo prezidentských voleb v Chile v neděli vyhrála podle očekávání socialistka Michelle Bacheletová. Porazila jasně kandidátku vládních konzervativců Evelyn Mattheiovou.
Po sečtení 99 procent vhozených lístků získala Bacheletová (62) podle volební komise 62 procent hlasů. Mattheiová (60) s pouhými 38 procenty hlasů přiznala porážku. V druhém kole prezidentského klání rozhodlo 42 procent oprávněných voličů.
Bacheletová tak získává prezidentský mandát už podruhé a bude mít možnost prosadit levicové reformy. V prvním kole 17. listopadu získala 47 procent hlasů, téměř dvojnásobek než Mattheiová. Podle pozorovatelů zůstala Bacheletová jasnou favoritkou i pro nedělní hlasování, třebaže žádné rozsáhlejší průzkumy mínění se v zemi před volbami nekonaly.
Bacheletová byla první ženou v chilském prezidentském úřadě už v letech 2006 až 2010 a těšila se velké oblibě, dvakrát za sebou ale kvůli ústavě zvolena být nemohla. Nyní chce prosadit plány na potlačení příjmové nerovnosti, zrušení ústavy z doby vojenské vlády Augusta Pinocheta a zavedení možnosti potratů.
Mattheiovou oslabovaly v očích řady voličů rodinné svazky s Pinochetovou vládou z let 1973-1990. Příliš jí nepomohlo ani její působení v nepopulární vládě končícího prezidenta Sebastiána Piňery.
O výsledku voleb nebylo větších pochyb, všeobecně předpokládaný výsledek ale může voliče demotivovat, řekli analytici agentuře Reuters. Slabá volební účast by mohla podkopat naděje Bacheletové na přesvědčivé vítězství, které potřebuje, aby mohla dotlačit notoricky vrtkavý parlament ke schválení svých plánů.
Prezidentka i ministryně obrany
Stejně jako před osmi lety i nyní vyhrála Bacheletová prezidentské volby zejména díky neformálnímu a vřelému přístupu k lidem. Když v březnu 2010 končila svůj první prezidentský mandát, dosahovala její popularita více než 80 procent (chilská ústava ale nedovoluje dva prezidentské mandáty za sebou).
Po třech letech v čele organizace OSN pro rovnost pohlaví se nyní tato spontánní a usměvavá politička od března vrátí do nejvyššího úřadu v zemi.
Jako šéfka koalice Nová většina, v níž se spojili křesťanští demokraté, sociální demokraté, socialisté i komunisté, slíbila Bacheletová mimo jiné reformu vzdělávacího systému, jež se stala předmětem masového protestního hnutí v posledních více než dvou letech.
Dále se hodlá snažit prosadit zvýšení daní velkým podnikům z 20 na 25 procent, vytvořit novou ústavu a změnit volební systém tzv. binominalismus, zavedený za Pinochetova režimu (1973-1990), který vyřazuje ze hry malé strany. Slíbila též podpořit širokou debatu o možnosti sňatků pro homosexuály.
Pinochetův puč před 40 lety svrhl Allendeho. Diktátor se stal symbolem teroru i záchrany - čtěte ZDE
Charismatická Bacheletová má v politickém životopisu ještě jedno prvenství - v letech 2002 až 2004 jako první žena v Latinské Americe vedla ministerstvo obrany. V této funkci se jí podařilo rozptýlit nedůvěru Chilanů k armádě; až v roce 1990 totiž v zemi skončila vojenská diktatura.
K výkonu funkce měla předpoklady, jako dcera generála se Bacheletová pohybovala mezi vojáky odmalička. V polovině 90. let, kdy cítila v rodící se demokracii propast mezi světem vojenským a civilním, se rozhodla absolvovat kurz na Národní akademii politických a strategických studií (ANEPE).
Mattheiová před změnami varuje
Rivalka Mattheiová varovala voliče, že z prosperující a stabilní země by se za Bacheletové mohl stát další ničivý levicový experiment typu Venezuely.
"Chtějí změnit ústavu podobně jako Venezuela, kde je každý den těžší sehnat jídlo. Nepřipomíná vám to něco?" prohlásila na čtvrtečním setkání s voliči se zjevným odkazem na katastrofální vývoj ekonomiky v důsledku socialistické politiky svrženého prezidenta Salvadora Allendeho počátkem 70. let.
