Česká národní banka se začala právní cestou bránit nařčením, že se díky spuštění intervencí směřujících k oslabení koruny mohli obohatit členové bankovní rady.
"Rozhodli jsme se podniknout odpovídající právní krok, který v této souvislosti považujeme za vhodný," uvedl mluvčí centrální banky Tomáš Zimmerman v sobotním vydání Mladé fronty Dnes.
Neprozradil však, jestli banka mířila na někoho určitého, ani zda podala žalobu nebo trestní oznámení. "Nemůžeme nyní poskytnout žádnou konkrétní informaci," dodal mluvčí.
Z osobního prospěchu z měsíc starého rozhodnutí o intervencích nařklo členy bankovní rady občanské sdružení Právníci radící občanům, v jehož čele je aktivista a právník v důchodu Josef Hörl.
Trestní oznámení
Ve druhé polovině listopadu kvůli tomu podalo na členy vedení centrální banky trestní oznámení, podnět adresovalo Nejvyššímu státnímu zastupitelství a protikorupční policii.
Podle oznámení údajně guvernér ČNB Miroslav Singer, viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík a čtyři členové bankovní rady Kamil Janáček, Lubomír Lízal, Pavel Řežábek a Eva Zamrazilová zneužili pravomoc úřední osoby.
Guvernér Singer se proti tomu už tehdy silně ohradil. "Na veřejnosti šířená, ničím nepodložená a zcela nepravdivá nařčení ČNB a členů její bankovní rady zpochybňují důvěryhodnost nezávislé tvorby měnové politiky, která je základním smyslem existence každé centrální banky. Proti takovým nepodloženým pomluvám se musíme a budeme tvrdě bránit," uvedl.
Hrozba deflace
ČNB zahájila intervence 7. listopadu s cílem oslabit korunu. Za jediný den se jí podařilo snížit kurz české měny z přibližně 25,80 na 27 korun za euro.
ČNB prý musela ke kroku přistoupit především kvůli hrozbě deflace, která by se bez ovlivnění kurzu ještě více prohloubila.
Její rozhodnutí kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak jej podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.
