Kontroverzní podnikatel Pitr nechce za mříže. Proti pětiletému trestu se odvolal

Kvůli údajným daňovým únikům z roku 1994 stanuli podnikatelé Tomáš Pitr a Miroslav Provod před soudem poprvé už v roce 2004, jejich kauza však není dodnes uzavřena.

A nekončí ani po rozsudku pražského městského soudu, který v červenci Pitra s Provodem uznal vinnými a Pitrovi uložil pětiletý trest vězení.

Odvolali se proti němu totiž jak Pitr a Provod, tak žalobkyně, sdělila ve čtvrtek mluvčí soudu Markéta Puci.

Z justiční databáze vyplývá, že vrchní soud odvolání projedná v polovině prosince.

Obžaloba tvrdí, že Pitr s Provodem se jako zástupci obchodní společnosti Centrum dopustili zvlášť závažného zločinu zkrácení daně pomocí fiktivních faktur na reklamní a zprostředkovatelskou činnost. Údajně tak připravili stát o 23,4 milionu korun.

Před soudem kvůli tomu poprvé stanuli v roce 2004.

Letos do případu zasáhla novoroční prezidentská amnestie, kvůli které Provodovi vzhledem k příliš dlouhému trestnímu stíhání nelze uložit trest. Podnikatel ale stále trvá na projednání věci a očištění svého jména, shodně jako Pitr totiž vinu odmítá.

Tomáše Pitra se amnestie netýká, protože se v minulosti skrýval před spravedlností v zahraničí.

Pražský městský soud mu v červenci nepravomocně uložil souhrnný pětiletý trest, poslal ho do věznice s dozorem a zakázal mu také na pět let činnost ve statutárních orgánech obchodních společností a družstev.

Kontroverzní podnikatel byl již dříve pravomocně odsouzen ke tříletému trestu vězení za vyvedení akcií potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny ze společnosti Agrocredit a jeden daňový únik.

V roce 2007 utekl mimo republiku, v roce 2010 byl zadržen ve švýcarském Svatém Mořici a strávil dva roky ve vazbě.

Loni na podzim ho soudy podmíněně propustily na svobodu a stanovily mu tříletou zkušební dobu.

Původní tříletý trest byl však zrušen červencovým verdiktem, soudce jej zahrnul do pětiletého souhrnného trestu. Podle Pitrova advokáta tak není zřejmé, na jak dlouho - a zda vůbec - by Pitr v případě právní moci nového rozsudku musel do vězení.