Jak v roce 2014 více růst? Co chtít od nové české vlády? Nejdříve se podívejme, jak na tom jsme: v roce 2000 byl tržní podíl Česka na světovém exportu 0,45 procenta. Do roku 2008 (ve zlatých časech) i přes silnou korunu vystoupal až na 1,04 procenta - to se psal únor 2008. Pak už to je boj. Trend se pomalu začíná otáčet, ztrácíme trhy. Není to nejhorší (viz graf), ale...

Nyní máme podíl na světovém exportu 0,84 procenta. A před sebou podle mě dva scénáře: černý (budeme dále ztrácet trhy a nuceni zlevňovat vyvážené zboží) a růžový (podaří se nám stabilizovat pozici, možná si vzít část trhu zpět). Každý manažer ví, co dělat - od vlády bych strojařům přál, ať jim dá "klid na práci" a nezvyšuje daně. Proč klid na práci? Ekonomika má v sobě "nakopávací" mechanismy, které ji mohou rychle nastartovat, nezávisle na politické impotenci k reformám.

A proč vůbec růst? Aby firmy vytvářely nová pracovní místa. Je nesmysl prahnout po dřívějším šestiči sedmiprocentním růstu. Ale růst o dvě tři procenta by se hodil, Česko je v nejdelší recesi v historii. Je problém najít práci, i když chcete pracovat. Je problém i v tom, že řada firem by nabrala vyučené lidi, ale nejsou. "Nakopnutí" růstu a vidina většího výdělku v technických oborech by mohly tyto dva problémy zmírnit.

Po hospodářské depresi v letech 1929 až 1933 "nakopla" ekonomiku druhá světová válka. Pak už se vše betonovalo a montovalo. Tohle si snad nepřejeme. V Japonsku zkoušeli dvacet let "nakopnout" růst na dluh. Pokud by to šlo, museli by být s největším dluhem na světě mistři v růstu, ale nejsou.

Takže jak z recese? Vezměte si to za celou Evropu. Evropě nepomůže fiskální, bankovní ani jiná unie. Ani unie unií. Klíč je v tom, že firmy, podnikatelé se musejí vrátit k zisku. Vydělávat pro svou zemi. Zároveň vytvářet nová pracovní místa, dávat lidem práci a platit tady daně. K tomu je třeba aktivovat "nakopávací" mechanismy v ekonomice. Jejich filozofie vychází z rovnice zisku exportérů, tedy firem, které nás živí (nechť zisk exportéra = tržby minus náklady). Po téhle rovnici musíte jít, zlepšit její výsledek, tedy zvýšit tržby, nebo snížit náklady.

A jak zvýšit tržby? V recesi asi těžko může většina firem na zahraničním trhu zdražit, neb by jim zakázky ukradla konkurence. Zbývá vám jít po kurzu. Slabší koruna znamená, že exportér inkasuje z prodeje výrobku v zahraničí více. Proto se Česká národní banka na kurz zaměřila a bude se snažit ho držet slabší, než jsme byli zvyklí. Co by za to jižané svázaní eurem teď dali - jim kurz vůči konkurenčním státům oslabit nemůže.

Jak snížit náklady? Snížit mzdy nebo ceny energií. Snížení mezd je "nakopávací" mechanismus spíše pro jižany. V Česku naštěstí domácí průmyslové firmy neztrácí podíl na světovém trhu, většina z nich je konkurenceschopná. Vezměte si ale třeba srovnání Španělsko versus Německo. Za poslední dekádu vzrostla produktivita práce v Německu o 13 procent, zatímco ve Španělsku o 5 procent. Za stejné období platy v Německu o 14 procent, ale ve Španělsku o 38 procent. Snížení mezd je pro jižany jedna z cest, jak někdy zdravě růst, byť tahle cesta vede přes další recesi, neboť po snížení mezd pošlete domácí spotřebu "do háje" (odejít z eura a zkusit oslabení kurzu je pro ně podle mě lepší). V pobaltských ekonomikách si snížili platy o 50 procent, aby jejich firmy přežily konkurenci a vydělaly pro národ.

A pak zbývá cesta snížení cen energií. A to nám nejde. Jinými slovy v recesi nepadá cena energií jen hlupákům. Shrnuto: slabší kurs měny (pomoc podnikům s tržbami) plus snížení nákladů (přes energie, ne přes mzdy) je to, co nás může "nakopnout". I tehdy, když svět kolem už třeba neporoste tak rychle jako dříve.

 

Autor je hlavní investiční stratég v Raiffeisenbank CZ



Seminář s Alešem Michlem

Pokud chcete od Aleše Michla slyšet více zajímavých informací, přijďte na seminář s názvem Konkurenceschopnost podniku v mezinárodním obchodě aneb jaký bude rok 2014?, který pořádá agentura CzechTrade 4. prosince 2013. Více na webu http://exportnivzdelavani.cz.