Historicky první mezinárodní Cenu Václava Havla za lidská práva získal v pondělí v půl jedné odpoledne Bělorus Ales Bjaljacki, oznámila Rada Evropy.

Jednapadesátiletý Bjaljacki je šéfem největší běloruské organizace na ochranu lidských práv Vjasna a v minulosti byl nominován na Nobelovu cenu za mír. Nyní je vězněn kvůli údajným daňovým podvodům. Ve Štrasburku, kde se ocenění předává, ho zastupuje jeho žena.

"Ales bojuje za lidská práva a demokracii již dlouhá léta. Tuto cestu si zvolil již jako velmi mladý. I proto založil organizaci Vjasna. Nyní je na velmi dlouhou dobu ve vězení a není to pro něj vůbec snadné," uvedla viditelně dojatá Bjaljackého manželka poté, co Havlovu cenu převzala.

Na cenu Václava Havla bylo nominováno celkem 27 osobností a organizací. Do finálové trojky se vedle Bjaljackého dostala také Asociace mladých právníků Gruzie a Rights Defence Network z Číny, uvádí v tiskové zprávě Knihovna Václava Havla.

Pohled z vězení

Natalija Pinčuková ve svém projevu hovořila o Havlově osobnosti. "Ales vždy říkal, že Václav Havel byl jeho duchovním rádcem," uvedla Bjaljackého manželka. V ruce držela jeden z pohledů, který jí její muž z vězení poslal a ve kterém právě bývalého československého a českého prezidenta citoval.

Její manžel má prý ve vězení "jiné podmínky než ostatní vězni, neumožňují mu kontakt s rodinou a tlačí na něj i jinými způsoby," dodala s tím, že situace ohledně dodržování lidských práv se v Bělorusku nijak nelepší.

Ales Bialiatski vystudoval Fakultu historie a filologie na Univerzitě v Gomelu. už v osmdesátých letech se aktivně zapojoval do národního demokratického hnutí. Založil Běloruskou lidovou frontu a byl i na počátku sdružení mladých spisovatelů. Později vstoupil do Svazu spisovatelů Běloruska, informuje Knihovna Václava Havla.

Vězeň svědomí

Organizoval také první demonstrace proti totalitnímu režimu, kvůli čemuž byl v roce 1988 uvězněn. Od té doby se do vězení dostal ještě mnohokrát. Podle Amnesty International je vězněm svědomí odsouzeným za své přesvědčení a názory.

Cena Václava Havla za lidská práva nahrazuje dřívější cenu lidských práv Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Ve výběrové komisi zasedl jeho předseda Jean-Claude Mignon a zástupci Knihovny Václava Havla a Nadace Charty 77. Trojici finalistů vybírali ze 27 nominovaných.

Cenu mohou dostat jak jednotlivci, tak nevládní organizace či jiné instituce usilující o dodržování lidských práv. Ocenění má ambici v evropském měřítku být srovnatelné s nynější Sacharovovou cenou, kterou uděluje Evropský parlament již více než 20 let. Laureát Havlova ocenění získá kromě trofeje a diplomu také odměnu ve výši 60 tisíc eur (asi 1,5 milionu korun).

Související