Pro průzkum spletité subkultury tvůrců graffiti, nebo také sprejerů, jsme vybrali jihomoravskou Břeclav. Místní samospráva spolu s městkou policií věnuje graffiti zvýšenou pozornost, pro sledování pouličního vandalismu používá systém Tag Bust. Právě proto máme k dispozici databázi velké části graffiti v oblasti.

Na základě údajů obecní policie jsme analyzovali místa, kde je výskyt graffiti nejčastější. Kromě červených oválů „horkých oblastí“ si všimněte i symbolu zeleného spreje. Ten označuje takzvanou legální zeď, ke které se vrátíme později.

Systém Tag Bust dokáže vyhledat graffiti, která jsou si podobná, a tedy případně připsatelné jednomu autorovi. Náhled ukazuje vyhledávání tagů (jednoduchých podpisů) jistého Diabla (na mapce znázorněny modře, ostatní graffiti červeně).

Foto: tagbust.com

Samospráva si od nasazení systému slibuje, že snadněji připíše případnému vandalovi všechny jeho činy a následně bude moci vymáhat škodu. V české právní praxi jde o inovativní přístup, zatím spíše platí, že pachatel je usvědčen jen z toho díla, u kterého byl přistižen. Fotografie a popisy graffiti do databáze zatím vkládají strážníci, spolu s informacemi o poloze, rozměrech a přibližném datu vzniku.

Dle spoluautora programu Matěje Kubiše se chystá rovněž i mobilní aplikace, skrze kterou se do sběru fotografií zapojí i veřejnost.

Sledujeme graffiti: Sídliště a centrum

Graffiti má mnoho podob, ale v Břeclavi je drtivě zastoupená ta nejčastější a taky nejméně estetická: tagy. Jde o nápisy a podpisy autorů, vytvořené sprejem či fixou. Jsou nejrychlejší, takže šance na přistižení při činu je nízká.

Nejvíce zasažené je v Břeclavi centrum v okolí ulice 17. listopadu a sídliště Na Valtické. Na druhém ze zmíněných míst je vysoká koncentrace mladých (přibližně 14–24 let), kteří patří mezi nejčastější „taggery“. Jak tvrdí autor knihy Zločiny stylu (Jeff Ferrell - Crimes of Style Urban Graffiti and the Politics of Criminality), smyslem „tagování“ je být viděn a navázat dialog s členy subkultury.

Pachatel tak očekává reakci a doufá, že jeho dílo vydrží na místě co nejdéle. Proto sprejeři obvykle vyhledávají na první pohled zanedbaná místa. Vidí, že jejich práce zůstane na místě dostatečně dlouho pro získání pozornosti ostatních a cítí, že autority v tomto případě neobtěžují zasáhnout. Problematiku vysvětluje teorie rozbitých oken.

V následující galerii si můžete prohlédnout některá díla břeclavských sprejerů. Všimněte si, že drtivá většina z nich je na stěnách zanedbaných technických budov, jako jsou kotelny či trafostanice. Čerstvě omítnutým domům se tvůrci se sprejem a fixou vyhýbají.

Za zmínku stojí fotografie nálevny v centru sídliště (5.–7. fotografie), graffiti na jejích stěnách nejsou obvyklé jednoduché podpisy (tagy), ale propracované nápisy evidentně zkušených autorů. Podnik je dlouhodobě zavřený, ale vše nasvědčuje tomu, že majitel nechal zdi pokreslit dobrovolně, díla zkušených „writerů“ se v rámci komunity těší jisté vážnosti, a místo tak nechají na pokoji obyčejní „taggeři“ s fixou.

Jednorázové vyčištění ale nestačí, péče o objekt musí být znatelná stále. „Stojí-li vedle sebe dva domy, jeden udržovaný a druhý zanedbaný, poškozený, stává se terčem vandalů právě ten, který je v horším stavu. Nicméně to platí do chvíle, než se najde první „nájezdník“, který poškodí i ten dům nový,“ dodává mluvčí břeclavských strážníků Zdeněk Novák.

Kromě čištění, které autorům graffiti kazí jejich snažení, se Břeclav zaměřuje i na represivní stránku věci. Na odstraňování škod způsobených vandalismem (tedy nejen graffiti) totiž vydává město 60–80 tisíc korun měsíčně, další statisícové škody vznikají na soukromém majetku.

V tomto ohledu eviduje i státní policie nárůst škod, způsobených graffiti.

Škody způsobení graffiti v Břeclavi

Kromě Tag Bust Břeclav pořídila za více než 3 a půl milionu korun kamerový systém a místní obyvatelé dostávají desetitisícovou odměnu za pomoc při dopadení sprejera. Dle slov strážníků už tuto odměnu použili dvakrát.

Legálně, ale daleko

Dovoleným únikem pro vyznavače umělecké větve graffiti je takzvaná „legální zeď“ (na mapce výše označená ikonou zeleného spreje). Jde ale o poměrně nízkou, asi šedesát metrů dlouhou zídku poblíž železniční vlečky, s minimální viditelností po okolí. Pro sprejery je tak neatraktivní, jejich dílo získá jen minimální pozornost. To potvrzuje i mluvčí policie, autoři se zde učí různým technikám, od působení ve městě je to ale neodrazuje.

Dle slov tiskové mluvčí uvažuje město o spolupráci s graffiti komunitou skrze pořádání soutěží. Takový přístup razí například v Brně.

Legální prostor je navíc od sídliště Na Valtické vzdálený a oddělený řekou Dyjí, graffiti autoři tak musí za svým koníčkem cestovat přes centrum města, zejména ulici 17. listopadu. Jistě nebude náhoda, že právě zde je druhé místo s vysokou koncentrací pouličních maleb a podpisů. Pro ilustraci si prohlédněte poslední dvě fotky z galerie výše, jde o složitější malbu (takzvaný throw up) na zdi průmyslového areálu a jednoduchý tag na mostním sloupku, obojí zjevně od stejného pachatele s přezdívkou Trof.

Paragraf na obtíž

Od roku 2011 je graffiti trestným činem, a to bez ohledu na způsobenou škodu. Paradoxně je to u menších případů spíše na obtíž, co by strážníci mohli na místě vyřešit domluvou či pokutou, musí zpracovávat už tak přetížená státní policie. Přitom právě v případě mládeže by citelná pokuta a okamžité zapojení rodičů a školy zapůsobilo pravděpodobně nejlépe.

Nepružný proces šetření také odrazuje majitele nemovitostí od hlášení incidentů, což naznačuje i následující graf indexu kriminality. Město sice vnímá problém palčivěji, ale ve statistických výkazech je evidováno stále okolo třiceti případů ročně.

Index kriminality v Břeclavi

Index kriminality je počet činů ve vztahu k počtu obyvatel, vynásobený 1000 (v případě graffiti) či 100 (v případě všech činů). Rozdílné násobky zde umožňují porovnat trendy a vztah mezi celkovou kriminalitou a sprejerstvím.

Statistiky také potvrzují, že noční výpravy s fixou a sprejem jsou doménou spíše teenagerů, tomu odpovídají i dva nezletilci a dva mladiství mezi sedmi letos stíhanými břeclavskými sprejery. I když dle tvrzení strážníků se jim před několika týdny podařilo nachytat asi čtyřicetiletého pachatele.

Při tvorbě článku jsme se svolením MP Břeclav použili data ze systému Tag Bust. Statistická data o celkové kriminalitě pochází z dat Územního odboru PČR Břeclav.