Tím jsou nenažrané těžařské harvestory, které za sebou nechávají spoušť, jakou bychom nečekali ani po přistání vesmírného korábu. Zničená lesní zátiší jako by byla odrazem toho, co se děje (nebo spíš neděje) v Lesích ČR.

 

Kdekoliv dnes člověk vkročí do lesa, najde místo mechu a kapradí zablácený tankodrom, tuny větví a odpadu. O faktu, že v tom lese na většině jeho plochy jaksi chybí stromy, ani nemluvě. Zamrzí to ve smrkové monokultuře, ale pokud na takovou spoušť natrefíte v první zóně národního parku, kde i turistovi hrozí pokuta i za ohnutý lístek, je něco šeredně špatně. Kupříkladu v Národním parku České Švýcarsko se teď drancuje "v zájmu osazování lesů původními dřevinami". Výsledek je v praxi takový, že se zde plošně srovnávají se zemí celé plochy lesa. A to bez ohledu na to, co v nich roste.

 

Kdo za to může? V prvním plánu zcela jistě bezohledné těžební společnosti, které se snaží za současného bezvládí a chaosu vyrubat, co se dá. Lesy ČR totiž už od prosince loňského roku, kdy rezignoval Svatopluk Sýkora, nemají oficiálního šéfa. Letos na jaře uspořádal bývalý ministr zemědělství Petr Bendl výběrové řízení na nového generálního ředitele, ale to se ukázalo jako poněkud pochybné. Bendl vyhlášení vítěze několikrát odložil a nakonec celé řízení bez jasného zdůvodnění zrušil. Že by zákulisní tlaky?

 

Současný ministr zemědělství Miroslav Toman má s jmenováním nového vedení státního podniku také zjevné potíže. Po půldruhém měsíci se mu nepodařilo vypsat výběrové řízení na ředitele Lesů tak, aby mělo jasnou šanci na úspěšné uzavření. Toman se již sice nechal slyšet, že jej konečně vypíše tento týden, ale pravděpodobnost, že se výběrové řízení už nestihne dotáhnout do konce a že jej nový ministr zruší, každým dnem stoupá. Jak se zdá, nikomu zde zřejmě nejde o to zjednat ve státním podniku pořádek a vytvořit konečně životaschopnou koncepci jeho fungování. Jde stále a dokola o to, kdo bude kohoutkem na miliardovém penězovodu. Informace z médií o tom, že peníze z IT zakázek Lesů ČR končily u lidí blízkých ČSSD, tuto teorii jen dokreslují.

 

Šance, že by se řízení podniku konečně chopil někdo, kdo by v hospodaření s našimi lesy udělal pořádek, je tedy mizivá. Dokud budou politici chápat tento státní podnik jako dojnou krávu na financování svých stran a nabalených zájmových skupin, je jedno, jakou loutku do jeho vedení dosadí. Možná by měli občas zajít do lesa na houby, aby přišli na jiné myšlenky.

Související